Deset minut týdně

25.–31. října 2026Všechna vydání

Nedělní souhrn toho, na čem záleží.
Kontext a shrnutí od AI, kontrolováno člověkem.

Proč to dělám

Zprávy dnes chodí nonstop a většina z nich zítra nebude nikoho zajímat. Sociální sítě navíc ukazují to, co lidi naštve, protože naštvaný člověk kliká, sdílí a vidí tím víc reklam. Nechci pěnu dní ani každodenní rozčilování. K mému životu nijak nepřispěje vědět, že Macinka urazil novináře, sledovat desetihodinový přenos z jednání o nedůvěře vládě, když návrh stejně nemá šanci projít, ani číst komentáře na Facebooku, které beztak nepsal skutečný člověk, ale něčí robot. Chci rozumět tomu, co se v Česku a ve světě opravdu stalo a proč.

Rád bych si takový souhrn od někoho přečetl, ale zpravodajské weby nabízejí jen denní přehledy nebo newslettery, které mají hlavně přivést čtenáře na jejich stránky. Tak si ho dělám sám, hlavně pro sebe, s pomocí umělé inteligence. Pár lidí o něj projevilo zájem, proto ho zveřejňuji.

Tento souhrn vychází schválně jen jednou týdně. Občas je dobré trochu zpomalit a za týden se navíc ukáže, co ze zpráv opravdu zůstane. Cíl je, abyste si ho přečetli za deset minut u nedělní ranní kávy. Jestli ho stihnu k ranní, nebo aspoň k odpolední, slíbit nemůžu.

Pravidla výběru jsou moje: přednost má to, co má skutečný dopad na život v Česku, tedy na peníze, zdraví, práci, bezpečí nebo zákony, a co bude platit i za měsíc. Ke každé zprávě patří souvislosti, aby bylo jasné, proč se to děje a co z toho plyne. Hádky politiků a aféry bez dopadu vynechávám. Jednu ukázku najdete dole v Šumu týdne.

Zprávy podle těchto pravidel vybírá a shrnuje umělá inteligence z článků českých médií. Texty po ní čtu a kontroluji, ale AI se umí splést velmi přesvědčivě a nemusím si všeho všimnout. Za každou chybu ale odpovídám já, ne ona. Když nějakou najdete, napište mi prosím na grez.cz@gmail.com a opravím ji.

Hlavní zprávy#

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová odejde z funkce předčasně v únoru.#

  • bankovnictví
  • prezidentské volby
  • prezidentské volby ve Francii
  • António Costa
  • Christine Lagardeová
  • Emmanuel Macron

Lagardeová ve čtvrtek oznámila, že z čela ECB odstoupí 7. února. Její osmiletý mandát měl skončit až v říjnu 2027. Jako důvod uvedla, že se chce svobodně vyjadřovat i k věcem mimo měnovou politiku, což jí pravidla neutrality v bance nedovolují. Předseda Evropské rady António Costa hned spustil hledání nástupce. Rozhodne 21 zemí eurozóny: kandidát potřebuje podporu nejméně 16 z nich, které dohromady mají aspoň 65 procent obyvatel eurozóny. Česko v eurozóně není, takže nehlasuje. Mezi favority patří bývalí guvernéři centrálních bank Nizozemska a Španělska Klaas Knot a Pablo Hernández de Cos.

SouvislostiZahraniční média a ekonomové spojují načasování s francouzskými prezidentskými volbami v dubnu a květnu 2027, sama Lagardeová ale uvedla jiný důvod. Podle průzkumů v nich má velkou šanci krajně pravicová Marine Le Penová. Její strana je dlouhodobě vůči EU kritická a dříve chtěla z eurozóny odejít. Předčasný odchod umožňuje vybrat nového šéfa ECB ještě za proevropského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož mandát končí v květnu 2027. Francie spolu s Německem kancléře Friedricha Merze by tak mohla ovlivnit vedení banky na dalších osm let. Lagardeová byla ministryní financí za prezidenta Sarkozyho a v letech 2011 až 2019 vedla Mezinárodní měnový fond. ECB řídí od listopadu 2019. Spekuluje se, že by mohla vést Světové ekonomické fórum, které pořádá setkání v Davosu, nebo se vrátit do francouzské politiky. Pro Česko je ECB důležitá, protože její sazby ovlivňují kurz koruny i rozhodování ČNB.

Americký Fed i Evropská centrální banka nechaly úrokové sazby beze změny, přestože inflace roste.#

  • ceny
  • ceny energií
  • hospodářský růst
  • inflace
  • úrokové sazby
  • válka s Íránem

Fed ve středu ponechal základní sazbu v pásmu 3,75 až 4 procenta, i když inflace v USA v září dosáhla 3,7 procenta. ECB ve čtvrtek nechala depozitní sazbu na 2,5 procenta, přestože inflace v eurozóně vystoupala na 3,8 procenta, nejvýš za tři roky. Obě banky chtějí počkat na další data. Ekonomové i trhy čekají, že obě sazby do konce roku spíš zvýší. Prezidentka ECB Christine Lagardeová oznámila, že 7. února předčasně odstoupí. Česká národní banka rozhoduje o sazbách začátkem listopadu. Podle guvernéra Aleše Michla bude volit mezi ponecháním a zvýšením základní sazby, která je teď 3,75 procenta.

SouvislostiInflaci roztáčí konflikt na Blízkém východě. Začal koncem února americko-izraelskými údery na Írán a zdražil ropu i plyn. Cena plynu v Evropě tento týden poprvé od roku 2022 překročila 100 eur za megawatthodinu. ECB sazby zvedla v červnu a v září, pokaždé o čtvrt procentního bodu. Bylo to poprvé za téměř tři roky. Předtím je zhruba od poloviny roku 2024 snižovala z rekordních 4 procent. ECB oficiálně vyčkává na nová data. Sama ale uvedla, že se od září zpřísnily podmínky financování. Rozpočtová a politická krize ve Francii totiž zvedá úroky ze státních dluhopisů a úvěry v eurozóně se tím zdražují samy. Podle ekonoma Portu Jana Berky má samotný růst výnosů německých dluhopisů od září podobný účinek jako zvýšení sazeb o čtvrt bodu, u Francie ještě silnější. Berka z rozhodnutí čte i obavy ECB z napětí na dluhopisových trzích. Lagardeová řekla, že vysoké výnosy u silně zadlužených zemí musí banka brát v úvahu. Další problémy Francie by mohly zasáhnout i Česko přes nižší poptávku a neklid na finančních trzích. Lagardeová odchází dřív, než jí v říjnu 2027 skončí osmiletý mandát. Německo a Francie tak mohou vyjednat nástupce ještě před dubnovými prezidentskými volbami ve Francii. V nich má podle průzkumů velkou šanci Marine Le Penová.

Vláda prodloužila cenové stropy na benzin a naftu do konce listopadu.#

  • ceny
  • ceny pohonných hmot
  • daně
  • inflace
  • státní rozpočet
  • trestní řád

Ministerstvo financí bude i v listopadu každý pracovní den stanovovat nejvyšší ceny benzinu a nafty. Obchodníci smějí mít marži nejvýš 2,50 Kč na litr. Spotřební daň z nafty zůstává snížená z 9,95 na 8,011 Kč za litr, což je minimum, které dovolují pravidla EU. Stát to stojí zhruba 1,1 miliardy korun měsíčně. Výpadek má pokrýt mimořádná daň z rafinerií. Strop na naftu se za týden zvedl až na 49,69 Kč. Od soboty do pondělí platí 49,45 Kč za naftu a 43,87 Kč za benzin. O dalším prodloužení musí vláda rozhodnout do 30. listopadu.

SouvislostiPaliva zdražují od konce února. Tehdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán a ten zablokoval Hormuzský průliv, kudy dřív proudila zhruba pětina světové ropy. Barel ropy Brent stál před válkou kolem 70 dolarů, tento týden se pohyboval mezi 110 a 116 dolary. Nafta je meziročně dražší o 15 Kč na litr, benzin o 9 Kč. Průměrná cena nafty se blíží rekordu z března 2022, kdy po ruské invazi na Ukrajinu stála téměř 49,60 Kč. Nafta teď zdražuje, zatímco benzin zlevňuje. Končí letní sezona, roste poptávka po naftě na topení a výroba zimní nafty je dražší. Podle Mezinárodní energetické agentury může být trh s naftou napjatý až do roku 2027. Dvanáct zemí EU proto do konce ledna uvolní ze strategických zásob 42,6 milionu barelů ropy a nafty. Podobnou regulaci zavedla vláda Andreje Babiše už na jaře, zhruba od dubna do poloviny července. Mimořádná daň má rafineriím vzít polovinu toho, o co jejich hrubá marže letos a příští rok přesáhne úroveň z roku 2025. Za letošek má podle ministryně financí Aleny Schillerové vynést asi 5,5 miliardy korun.

ČEZ od ledna zdraží elektřinu a plyn zákazníkům bez fixace.#

  • ceny
  • ceny energií
  • energetika
  • válka s Íránem
  • zemní plyn
  • ČEZ

Zdražení od 1. ledna se týká 1,6 milionu zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, stávajících i nových. Elektřina podraží o 3,5 procenta, v nejběžnější sazbě D02d na 4190 korun za megawatthodinu s DPH. Plyn podraží o 6,5 procenta na 1740 korun. Domácnost se spotřebou elektřiny 3 MWh ročně zaplatí asi o tisíc korun víc, rodinný dům vytápěný plynem o více než 5700 korun. Dodavatel musí zdražení oznámit 30 dní předem a zákazník pak může smlouvu vypovědět nejpozději deset dní před změnou. Ceny zvyšují i další dodavatelé, hlavně u nových smluv s fixací. Vláda chystá cenové stropy pro případ, že ceny pro domácnosti dál porostou.

SouvislostiPříčinou je válka na Blízkém východě. Začala koncem února americko-izraelským útokem na Írán a omezila dopravu Hormuzským průlivem, kudy dřív proudila asi pětina světového zkapalněného plynu a ropy. Plyn na evropské burze TTF stál v únoru kolem 30 eur za megawatthodinu, ve středu krátce dosáhl 100 eur, poprvé od prosince 2022. Při energetické krizi v srpnu 2022 vystoupal přes 300 eur, od jara 2023 se ale držel pod 50 eury. Cenu tlačí i málo naplněné zásobníky: v EU jsou plné z necelých 75 procent, v Česku asi ze 77 procent, pětiletý průměr je přitom 89,5 procenta. Elektřina zdražuje s plynem, protože plynové elektrárny ve špičkách obvykle určují její cenu. ČEZ svůj produkt bez fixace tři roky po sobě zlevňoval. Letos domácnosti platily za elektřinu méně i proto, že poplatek na podporované zdroje převzal stát. Ceník bez fixace má stále zhruba třetina odběratelů a zdražení na burze se jich dotkne nejdřív.

Babiš po protestech nabízí dobrovolné poplatky za Českou televizi a rozhlas.#

  • demokracie
  • média
  • poplatky za veřejnoprávní média
  • protesty
  • veřejnoprávní média
  • vláda

Vládní návrh zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas a platit obě média ze státního rozpočtu prošel prvním čtením v sobotu 24. října ve 4:36 ráno. Následovaly demonstrace v Praze, Brně i jinde. Na úterý 3. listopadu chystají stávku zaměstnanci obou médií i studenti. Premiér Babiš teď oznámil, že ministerstvo financí připravuje dobrovolné poplatky a garantovanou částku, která nemá jít přímo z rozpočtu. Podle dosavadního návrhu by ČT příští rok dostala 5,74 miliardy korun, asi o miliardu méně, než letos vybere z poplatků. Rozhlas by dostal o 400 milionů méně. Mediální výbor se k zákonu vrátí 10. prosince a druhé čtení bude až v lednu, poplatky se tedy zatím platí dál.

SouvislostiZrušení poplatků má vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení. Motoristé přitom ve volebním programu psali, že nechtějí financování médií přímo ze státního rozpočtu, protože by se tak stala vládními. Babiš veřejnoprávní média kritizuje dlouhodobě. Vláda Petra Fialy loni poplatky zvýšila, poprvé od roku 2008 u televize a od roku 2005 u rozhlasu, a rozšířila okruh poplatníků. Dnes domácnost platí zhruba dvě stě korun měsíčně za obojí. Koaliční návrh vrací peníze na úroveň před tímto zvýšením. Příspěvek by se navyšoval až po desetiprocentní kumulované inflaci, dosud stačí šest procent. Evropský akt o svobodě médií, nařízení EU platné i pro Česko, žádá pro veřejnoprávní média přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování. Evropská komise proto vývoj sleduje. Vláda se odvolává na severské země. Finsko a Švédsko ale mají zvláštní účelovou daň mimo státní rozpočet. Norsko a Dánsko platí média z rozpočtu, částku ale znají čtyři roky dopředu. Debata o změně tam trvala několik let.

Majitel Albertu kupuje Tesco, které po 30 letech z Česka odejde.#

  • ceny
  • ceny potravin
  • obchod
  • ochrana hospodářské soutěže
  • Tomáš Prouza
  • Ahold Delhaize

Nizozemská skupina Ahold Delhaize, která v Česku provozuje Albert, kupuje všechny obchody Tesca v Česku a na Slovensku, včetně 113 prodejen Žabka. S nájemními závazky zaplatí zhruba 1,7 miliardy eur, asi 41,4 miliardy korun. Tesco samo dostane asi 1,2 miliardy eur. Albert by se stal největším řetězcem v zemi, s více než 530 prodejnami a tržbami kolem 119 miliard korun. Obchod musí schválit český a slovenský antimonopolní úřad a Evropská komise, dokončení se čeká ve druhé polovině příštího roku. Do té doby obchody fungují dál jako Tesco a body Clubcard platí. Co s nimi bude potom, zatím není jasné.

SouvislostiTesco přišlo do Česka v roce 1996, kdy koupilo obchodní domy K-Mart. Podle Milana Bílka z Patria Corporate Finance odchází hlavně proto, že lidé nakupují častěji a méně najednou místo velkých nákupů v hypermarketech, na kterých Tesco stálo. Podíl jednočlenných domácností vzrostl za 20 let z 23 na téměř 32 procent. Roli hraje i silná konkurence. Střední Evropa navíc tvoří jen asi čtyři procenta zisku skupiny, v Británii a Irsku má Tesco zhruba dvojnásobnou marži. Česká firma se přitom v účetním roce do února 2026 vrátila do zisku 387 milionů korun, rok předtím byla ve ztrátě 488 milionů. Prodej pokračuje v dlouhém trendu. Od devadesátých let z Česka odešlo přes deset zahraničních řetězců a jejich obchody převzali dnešní konkurenti, například Carrefour skončil u Tesca a Spar u Albertu. Úřady mohou nařídit prodej části obchodů. Když Ahold v roce 2014 přebíral Interspar, souhlas dostal až po slibu, že některé prodejny prodá konkurentům.

EU chystá další půjčku Ukrajině za 45 miliard eur, Česko se znovu nezapojí.#

  • rozpočet Evropské unie
  • válka na Ukrajině
  • António Costa
  • Ursula von der Leyenová
  • Volodymyr Zelenskyj
  • Evropská komise

Státy EU se chtějí do konce roku dohodnout na nové půjčce Ukrajině ve výši asi 45 miliard eur, tedy zhruba 1,1 bilionu korun. Ručil by za ni současný rozpočet EU a pokryla by asi dvě třetiny ze 70 miliard eur, o které Kyjev žádá na obranu v roce 2027. Podle serveru Politico čeští a slovenští představitelé už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce opět nechtějí podílet. Pravděpodobně stejně se zachová i Maďarsko. O podobě půjčky mají lídři jednat na mimořádném summitu 26. a 27. listopadu v Bruselu. Evropská komise k tomu předloží několik možných variant.

SouvislostiPůjčka navazuje na loňskou prosincovou dohodu o úvěru 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Už tehdy vláda Andreje Babiše spolu se Slovenskem a Maďarskem odmítla za půjčku ručit. Ostatní státy ji proto dojednaly bez nich. Druhou možností je použít zmrazená ruská aktiva, která jsou z velké části uložena v Belgii. Ta to ale odmítá kvůli právním rizikům a obavám z ruské odvety. Pro Česko je důležitá souvislost s jednáním o rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Česko z unijních fondů obvykle dostává víc, než do rozpočtu odvádí. Patří také ke skupině Přátel koheze, která chce víc peněz na zemědělství a na rozvoj chudších regionů. Hlavní podporovatelé Ukrajiny teď naznačují, že by těmto požadavkům mohli vyjít vstříc méně.

Česká a maďarská vláda poprvé jednaly společně a chtějí rychlotrať z Prahy do Budapešti.#

  • bezpečnost
  • migrace
  • rozpočet Evropské unie
  • vysokorychlostní tratě
  • zahraniční politika
  • Andrej Babiš

Ve čtvrtek se v Praze poprvé v historii sešly na společném jednání česká a maďarská vláda. Premiér Péter Magyar přijel s osmi ministry. Ministři dopravy podepsali memorandum o spolupráci na železnici a silnicích. Obě země chtějí z příštího sedmiletého rozpočtu EU získat peníze na vysokorychlostní trať Praha–Brno–Bratislava–Budapešť. Podle Magyara by vlak z Budapešti do Prahy jel tři hodiny. Stavba by podle něj stála desítky miliard a trvala deset až dvanáct let. Vlády se shodly i na migraci, na snaze snížit ceny energií a na odkladu nových emisních povolenek ETS 2. Příští společné jednání bude na jaře v Budapešti.

SouvislostiBabiš byl dlouholetým spojencem Viktora Orbána, který Maďarsku vládl šestnáct let. Před dubnovými volbami ho veřejně podpořil. Hnutí ANO, Motoristé a Orbánův Fidesz jsou v Evropském parlamentu ve stejné frakci Patrioti pro Evropu. Orbán ale prohrál s Magyarovou stranou Tisza, která má ústavní většinu. Teď Babiš spolupracuje s jeho soupeřem. Magyar vyrostl ve Fideszu, od Orbána se ale distancuje. V Praze jeho vládu označil za jednu z nejzkorumpovanějších a řekl, že tři její bývalí ministři jsou ve vazbě. Orbána, kterého podle listu The Wall Street Journal Trumpova vláda vybízí ke kandidatuře na generálního tajemníka OSN, nazval „mafiánským bossem“. Visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) byla v posledních letech v útlumu. Vláda Petra Fialy a polská vláda se s Orbánem a slovenským premiérem Ficem rozcházely v pohledu na ruskou válku na Ukrajině. V červnu se premiéři V4 sešli poprvé po dvou letech. Obnova V4 je v programovém prohlášení Babišovy vlády a Česko bude skupině předsedat od července 2027. Rozdíly ve vztahu k Rusku ale trvají: Maďarsko dál závisí na ruských energiích, Polsko má vůči Moskvě tvrdou linii.

Korejská KHNP zatím nemá stavební firmu pro nové bloky v Dukovanech.#

  • jaderná energetika
  • Karel Havlíček
  • ANO
  • ČEZ
  • Daewoo Engineering & Construction
  • Doosan Enerbility

Hlavní dodavatel nových bloků, korejská firma KHNP, ve čtvrtek ukončil jednání o stavební části zakázky s korejským konsorciem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility. Po 15 měsících se strany neshodly na ceně, rozsahu prací a na tom, kdo zaplatí případný růst nákladů. KHNP chce vypsat nový tendr a stavební firmu vybrat do konce července 2027. Investor i ČEZ připomínají, že kontrakt s českou stranou má pevnou cenu, pevný harmonogram a sankce za nedodržení. Dodávky technologie běží dál, včetně turbíny z plzeňské Doosan Škoda Power. Práce na staveništi mají začít v lednu 2028, první blok má jít do zkušebního provozu v roce 2036.

SouvislostiKHNP vybrala vláda Petra Fialy v červenci 2024 a smlouvu s firmou Elektrárna Dukovany II, kterou většinově vlastní stát a menšinově ČEZ, podepsala v červnu 2025. Dva bloky mají stát 407 miliard korun v cenách roku 2025, bez nákladů na financování. Podle Hospodářských novin KHNP podala nabídku bez dohody se svým stavebním konsorciem. Firmy odmítají samy platit vyšší náklady, když se během stavby změní technický návrh, do kterého nezasahují. Česko si objednalo menší reaktor APR1000, který zatím nikde nestojí, a to stavbu dělá rizikovější. KHNP se po smíru s americkým Westinghousem stáhla z dalších evropských tendrů a jedná o stavbě elektráren v USA. Podle zdroje HN pro ni proto Evropa ztrácí význam. Korejcům má vadit i to, že Česko dosud nerozhodlo o nových blocích v Temelíně. Daewoo podle korejských médií nabídlo nižší cenu a chce jednat dál.

Ministerstvo dopravy chce od července 2027 zdražit mýtné pro kamiony skoro o pětinu.#

  • doprava
  • mýtné
  • Němci
  • Ivan Bednárik
  • ministerstvo dopravy
  • SPD

Nákladní auta nad 3,5 tuny mají podle návrhu ministerstva platit od 1. července 2027 vyšší mýtné. Autobusů se změna netýká. U nejčastějších kamionů nad 12 tun stoupne sazba na dálnicích o 18,5 procenta, z 5,96 na 7,07 koruny za kilometr, na silnicích I. třídy o 26,6 procenta. Průjezd Česka ze Slovenska do Německa po D2, D1 a D5 zdraží o 475 korun na 3040 korun. Stát čeká zhruba o 4 miliardy korun ročně víc a chce je dát do dálnic a odpočívek. Dopravci vyšší náklady promítnou do cen. Návrh nařízení vlády teď posuzují ostatní ministerstva.

SouvislostiMinistr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) chce, aby Česko přestalo být „kamionovým rájem“. Na hlavních tranzitních dálnicích přibylo od covidu přes 15 procent kamionů. Česko má mýtné nižší než okolní státy kromě Polska (3,14 Kč za kilometr). Na Slovensku se platí 6,48 Kč, v Německu 8,42 Kč a v Rakousku téměř 14 Kč za kilometr. Premiér Andrej Babiš v září před kamerami Bednárikovi do telefonu uložil zvýšit mýtné na rakouskou úroveň. Podle Hospodářských novin chtěl Bednárik a zřejmě i Babiš větší zvýšení. Narazili ale na pravidla EU, podle kterých musí mýtné odpovídat investicím do silnic, a to bez evropských dotací. Ministerstvo podle svého mluvčího zvedlo sazby téměř na maximum. Předchozí zdražení v roce 2024 za ministra Martina Kupky (ODS) bylo asi o 13 procent. Loni dopravci zaplatili rekordních 19,1 miliardy korun, zhruba polovinu zahraniční kamiony. Vyšší mýtné má také vyrovnat výpadek asi půl miliardy korun ze zmrazení cen dálničních známek. Výnos jde hlavně do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Krátce#

Šum týdne#

Prezident Pavel k výročí republiky vyznamenal 51 lidí.

Ve středu 28. října předal prezident Petr Pavel na Pražském hradě státní vyznamenání 51 lidem, o tři víc než loni. Nejvyšší Řád Bílého lva dostali in memoriam gymnastka Věra Čáslavská a režisér Miloš Forman a dále vědkyně Helena Illnerová a herečka Iva Janžurová. Medaili Za hrdinství získali mimo jiné tři vojáci padlí v Afghánistánu a údržbář Libor Cicvárek, který zemřel při lednové střelbě na úřadě v Chřibské. V projevu Pavel politikům vytkl, že nedělají dost pro bezpečnost a zadlužují stát, a varoval před unáhlenými změnami zákonů o médiích. Jde o tradiční ceremoniál, který se ke státnímu svátku koná každý rok.

Na pravou míru

Francie daň z internetu neschválila. Pro hlasovalo 11 poslanců z 577#

Tento týden se na sociálních sítích, česky i anglicky, šířila zpráva o francouzské „dani z internetu“. Podle ní ji má od příštího roku platit každá česká firma, která posílá data do Francie.

Francie ale žádný zákon neschválila. V pátek 30. října ráno přijalo francouzské Národní shromáždění, tedy dolní komora parlamentu, pozměňovací návrh socialistického poslance Laurenta Lhardita. Stalo se tak při prvním čtení rozpočtu na rok 2027. Hlasovalo jen 35 z 577 poslanců: 11 pro, 10 proti a 14 se zdrželo. Vláda i hlavní zpravodaj rozpočtu byli proti. Rozpočtový výbor podobný návrh 9. října zamítl.

Část zprávy pravdivá je. Hlasování proběhlo a sazba je skutečná: 5,5 eurocentu za každý gigabajt dat poslaný zákazníkům francouzských poskytovatelů internetu. Platila by ji firma, která data posílá, ne operátor. Jeden terabajt, tedy tisíc gigabajtů, by stál 55 eur. Daň by měla strop, nejvýš 15 procent tržeb firmy ve Francii nebo 2 procenta jejích celkových tržeb. Výjimku pro malé firmy ani pro neziskové organizace návrh nemá. Podle autorů návrhu posílají polovinu všech dat do francouzských domácností Google, Meta, Amazon, Netflix a Akamai.

Trik je v tom, že první krok v jedné komoře parlamentu, který odhlasovala hrstka poslanců, se vydává za hotový zákon. Když u nějaké zprávy čtete slovo „schválila“, vyplatí se zeptat, kdo přesně o čem hlasoval a co ještě zbývá.

České firmy zatím nic platit nemusí. Změna začne platit jen tehdy, když poslanci schválí celou příjmovou část rozpočtu, a to mají stihnout do 17. listopadu. Vláda může požádat o nové hlasování o tomto bodu. Pokud rozpočet prosadí bez hlasování podle článku 49.3 francouzské ústavy, sama vybere, které změny v něm nechá. Potom rozpočet projedná Senát. Jak se budou data měřit, by teprve určila vládní nařízení. Protože vláda i zpravodaj rozpočtu byli proti a návrh prošel o jediný hlas, je málo pravděpodobné, že daň v této podobě projde celou cestou. Kdyby prošla, týkala by se i českých firem s francouzskými zákazníky.

Koncept týdne

Inflace tažená nabídkou: proč centrální banky váhají se sazbami#

Inflace tažená nabídkou znamená, že ceny rostou hlavně proto, že zdražilo něco, bez čeho se výroba a doprava neobejdou, typicky ropa nebo plyn. Nerostou proto, že by lidé najednou utráceli víc.

Představte si pekárnu. Když kvůli suchu podraží mouka, pekař zdraží chleba, i když zákazníků nepřibylo. Centrální banka hlídá, aby ceny rostly jen pomalu. Jejím hlavním nástrojem jsou úrokové sazby. Když je zvýší, zdraží půjčky i hypotéky. Lidé a firmy pak utrácejí méně a ceny se uklidní. Mouku ale levnější neudělá. Pekaři jen ubudou zákazníci.

Proto banky váhají. Rychlé zvýšení sazeb může přibrzdit ekonomiku, která už tak zpomaluje. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla jen o 1,6 procenta, nejpomaleji za dva roky. Když ale banky čekají příliš dlouho, drahé energie se mohou propsat do mezd a do cen všeho ostatního. Inflace se pak usadí a hůř se krotí. Ekonomové se přou, které z obou rizik je větší. Pro lidi v Česku jde o ceny paliv, elektřiny a plynu i o výši splátek úvěrů.

Přesně to se stalo tento týden. Americký Fed i Evropská centrální banka nechaly sazby beze změny, přestože inflace roste. Ceny táhnou nahoru ropa a plyn, které zdražila válka na Blízkém východě. Ekonomové čekají, že sazby zvýší v prosinci.

Znovu se s tím setkáte začátkem listopadu, kdy rozhoduje Česká národní banka. Guvernér Aleš Michl řekl, že bude volit mezi ponecháním a zvýšením základní sazby, která je teď 3,75 procenta.