Deset minut týdně

Hlavní zprávy

Krátce

• Evakuace dětí z Donbasu: rodiny musí opustit Kramatorsk a Slovjansk, Rusové jsou 5 až 15 km daleko.

  • evakuace civilistů
  • válka na Ukrajině
  • Andrij Bileckyj
  • Denys Prokopenko
  • Vadym Filaškin
  • armáda

  Ukrajinské úřady ve čtvrtek nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorsku a Slovjansku. Jsou to poslední velká města na Donbasu, která Ukrajina ještě drží. Ruská vojska jsou podle různých zdrojů pět až patnáct kilometrů od nich a města denně ostřelují. V úterý v Kramatorsku zahynuli čtyři lidé. Před dvěma týdny tam letecká puma zasáhla dva autobusy a zabila přes třicet lidí. V okolí obou měst žilo v polovině října ještě téměř 350 dětí. V Ukrajinou ovládané části Doněcké oblasti zůstává přes 70 tisíc civilistů, z toho asi tři tisíce dětí.

  SouvislostiRusko chce dobýt celý Donbas, tedy Doněckou a Luhanskou oblast. Obě si v roce 2022 jednostranně připojilo. Při jednáních o míru opakovaně žádalo, aby se Ukrajina ze zbytku Donbasu sama stáhla. Kramatorsk a Slovjansk měly před válkou zhruba 150 a 100 tisíc obyvatel. Slovjansk v roce 2014 krátce ovládli proruští separatisté. Kramatorsk byl od té doby sídlem ukrajinské správy Doněcké oblasti. Ruská vojska se k oběma městům blíží měsíce a úřady už dřív evakuovaly části jejich okolí. Obranu teď vedou velitelé z jednotky Azov, mezi nimi Denys Prokopenko, který padl do zajetí při obléhání Mariupolu v roce 2022. Ruský exilový web Meduza píše, že na udržení obou měst může záviset výsledek bitvy o Donbas, možná i celé války.

• Asistenti pedagoga půjdou třídám, ne žákům: vláda schválila novelu, od září 2027 jejich počet omezí.

  • asistenti pedagogů
  • inkluze
  • školství
  • vláda
  • Robert Plaga
  • ANO

  Vláda v pondělí jednomyslně schválila novelu školského zákona ministra školství Roberta Plagy (za ANO). Od září 2027 už základní školy nedostanou asistenty pedagoga podle doporučení poradny pro konkrétního žáka. Stát jim je zaplatí podle počtu tříd a žáků a míry jejich znevýhodnění. O tom, do které třídy asistent půjde, rozhodne ředitel. Celkový počet asistentů bude mít strop. O asistenty mohou přijít hlavně malé školy. Na přání Motoristů může ředitel nově poslat dítě do poradny. Když rodiče nespolupracují, zajistí vyšetření sociálka. Od září 2028 budou rodiče muset chodit do spádové poradny. Novelu teď projedná Sněmovna, možná už v listopadu.

  SouvislostiAsistent pedagoga je od roku 2016 jedním z takzvaných podpůrných opatření pro žáky se speciálními potřebami. Na takovou podporu má dítě nárok podle doporučení poradny. Tuto inkluzi zavedla novela, kterou přijala vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Plaga byl v letech 2017 až 2021 ministrem školství a systém tehdy sám řídil. Počet asistentů se od roku 2016 více než ztrojnásobil a rostl rychleji než počet žáků i učitelů. Ve školním roce 2024/2025 jich v českých školách pracovalo 37 442, z toho přes 28 600 na základních školách. Jejich platy v základních školách stály za rok 2024 přes 7,5 miliardy korun. Ministerstvo dosavadní systém založený na diagnózách označuje za neudržitelný. Návrh vznikal už za minulé vlády. Motoristé a SPD chtějí inkluzi omezit víc. Navrhovali posílat děti do speciálních škol a umožnit ředitelům odmítat i žáky s dyslexií. Plaga to odmítl: dětí se speciálními potřebami je na základních školách 130 tisíc, ve speciálních školách chybějí místa i speciální pedagogové a jedno dítě tam stojí zhruba třikrát víc. Spor kvůli tomu zdržel schválení novely ve vládě o dva týdny. Motoristé chtějí návrh dál měnit ve Sněmovně.

• Díra v PHP ohrozila weby: hackeři zaútočili na ČVUT, správci musí aktualizovat servery.

  • kybernetická bezpečnost
  • NÚKIB
  • PHP
  • Úřad vlády
  • Česko
  • Finsko

  Ve středu vyšly opravy dvou kritických chyb v programovacím jazyce PHP, na kterém běží zhruba 70 procent webů. Chyby, souhrnně nazvané PHP2Shell, dovolují útočníkovi bez hesla převzít server, ukrást data nebo změnit obsah stránek. Vlády v Evropě preventivně vypínaly weby. U nás zhruba na dvě hodiny Úřad vlády a část webů ČHMÚ a Drážního úřadu. Ve čtvrtek potvrdilo útok ČVUT, zastavilo ho a část systémů odstavilo. Pokus o útok podle firmy Check Point zaznamenala každá osmá sledovaná česká organizace. Běžní uživatelé nic aktualizovat nemusí, opravu musí nainstalovat správci serverů.

  SouvislostiChyby byly v PHP podle odborníků přes deset let. Teď je pomocí umělé inteligence popsali výzkumníci firem Wiz a Calif a OpenAI. Obvykle se oprava chystá v tajnosti a chyba se oznámí až s ní. Tentokrát ale informace unikly zhruba dva dny před plánovaným zveřejněním, takže útočníci měli náskok. Amazon zaznamenal útok už 17. října. Denně se zveřejní asi 200 až 300 zranitelností a hodnocení 9,2 z 10 samo o sobě není výjimečné. Nebezpečí plyne z toho, jak je PHP rozšířené. Podobně vážné byly chyby Heartbleed v roce 2014 a Log4Shell v roce 2021. Na starší verze PHP, které už oficiální opravy nedostávají, je upravil český vývojář Ondřej Surý. Ten léta udržuje balíčky PHP pro systémy Debian a Ubuntu. Odborníci čekají, že s nástupem umělé inteligence bude podobných nálezů přibývat. Rizikové jsou hlavně weby malých provozovatelů, kterým instalace oprav potrvá déle.

• Rekordní dronový útok na Rusko: přes tisíc ukrajinských dronů, v Petrohradu hořel ropný terminál.

  • datová centra
  • dronové útoky
  • letectví
  • požáry
  • ruské rafinérie
  • válka

  V noci na neděli 18. října sestřelila ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany 1015 ukrajinských dronů nad 15 regiony, Krymem a Černým mořem. Jde o jeden z největších útoků od začátku války. Hlavním cílem byl Petrohrad a okolí. Hořel ropný terminál, ropný sklad Ruči a průmyslové sklady, zasažen byl sklad internetového obchodu Ozon a datové centrum sociální sítě VKontaktě. Podle gubernátora Alexandra Beglova zemřel jeden člověk, pět lidí bylo zraněno a poškozeno bylo 12 bytových domů. Na Moskvu mířilo 195 dronů a tamní letiště Domodědovo a Vnukovo přerušila provoz. Litva kvůli neznámému letícímu objektu asi na hodinu vyhlásila letecký poplach.

  SouvislostiUkrajina už roky útočí drony na ruské rafinerie, sklady a vývozní přístavy. Chce tak omezit příjmy z ropy, ze kterých Rusko z velké části platí válku. Petrohradský ropný terminál má 21 nádrží a ročně jím projde zhruba 12,5 milionu tun ropných produktů. Naposledy byl zasažen letos 4. července. Útok přišel po zesílených ruských úderech na Ukrajinu, včetně měst na západě země. Jen tutéž noc Rusko vyslalo na Ukrajinu 180 dronů a balistickou střelu a v Záporoží zahynula žena. Obě strany tvrdí, že míří na vojenské a energetické cíle, civilisté ale umírají hlavně na Ukrajině. Pobaltí a Polsko kvůli dronům opakovaně vyhlašují poplach. Ruská armáda někdy ukrajinské drony letící na sever Ruska odkloní právě do jejich vzdušného prostoru.

• OSN varuje před oteplením: při dnešní politice o 2,8 stupně do roku 2100, loni 2,5.

  • extrémní počasí
  • generální tajemník OSN
  • globální oteplování
  • povodně
  • požáry
  • skleníkové plyny

  Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve středu zveřejnil výroční zprávu o emisích. Při dnešní politice států bude Země v roce 2100 o 2,8 stupně teplejší než před průmyslovou revolucí. Kdyby státy splnily své slíbené závazky, bylo by to 2,6 stupně. Kdyby k tomu dosáhly i uhlíkové neutrality, bylo by to 2,1 stupně. Loni zpráva počítala nejvýš s 2,5 stupně. Zhoršení UNEP přičítá hlavně tomu, že Spojené státy za Donalda Trumpa ustoupily od ochrany klimatu. Česko se otepluje rychleji než svět: posledních 30 let je u nás o 1,8 stupně tepleji než před průmyslovou revolucí.

  SouvislostiPařížská dohoda z roku 2015 chce oteplení udržet do 1,5 stupně. Podle služby Copernicus už průměr let 2023 až 2025 tuto hranici poprvé překročil. Většina odborníků proto počítá s tím, že cíl splněn nebude. Jde už jen o to, aby překročení bylo co nejmenší a trvalo co nejkratší dobu. Kvůli cíli 1,5 stupně by svět musel snížit emise oproti roku 2025 o 18 procent do roku 2030 a o 69 procent do roku 2040. Slíbená opatření států ale dávají jen asi 8 procent do roku 2030. Největším producentem skleníkových plynů je Čína, druhé jsou USA. Na jednoho obyvatele ale Američané vypouštějí zhruba dvakrát víc. Trump z pařížské dohody vystoupil už v prvním období, Joe Biden se k ní vrátil a Trump z ní po návratu do úřadu v roce 2025 vystoupil znovu. Česko se otepluje rychleji než světový průměr, protože pevnina se ohřívá víc než oceány. Podle modelů může být u nás do konce století o 2,6 až 4 stupně tepleji. Zpráva ale uvádí i dobré zprávy: obnovitelné zdroje rostou zhruba třikrát rychleji, než se v roce 2015 čekalo.

• Ukrajina smí nakupovat zbraně přes NATO: přes alianční agenturu NSPA, rychleji a levněji.

  • obrana a zbrojení
  • válka na Ukrajině
  • vývoz
  • Donald Trump
  • Volodymyr Zelenskyj
  • NATO

  Ukrajina bude moct nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes agenturu NATO pro podporu a nákupy (NSPA). Ve čtvrtek o tom napsal list Financial Times. Kyjev tak má zbraně získat rychleji a levněji. Jacqueline Borsboomová z NSPA řekla, že Ukrajina získá přístup k odborníkům na zakázky, k podpůrným službám a k zavedeným výrobcům. Zdeněk Petráš z Univerzity obrany upozorňuje, že peníze musí agentura dostat z fondu, který plní členské státy. Omezení, která jednotlivé země na dodávky Ukrajině mají, podle něj zůstanou. Podrobnosti zatím nejsou známé.

  SouvislostiNSPA nakupuje pro členské státy výzbroj ve společných mezinárodních soutěžích a stará se o opravy a údržbu techniky. Spojenci dosud Ukrajině pomáhali hlavně sami, po dvou nebo ve skupinách. Teď se do nákupů zapojí přímo instituce aliance. Petráš proto čeká potíže na politické úrovni: krok může vypadat jako širší zapojení NATO do války, zatím vidíme jen výcvik ukrajinských vojáků. Změna přichází, když se zhoršují vztahy mezi USA a Ukrajinou. Prezident Donald Trump tento měsíc oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o vývozu ruské nafty, která má před volbami do Kongresu snížit ceny paliv v USA. Kyjev si stěžoval, že dostává méně zpravodajských informací a že má omezený přístup k družicovému systému Starshield, vojenské verzi Starlinku firmy SpaceX. Podle Volodymyra Zelenského se účastníci úterního setkání v Oslu shodli, že tyto věci chtějí vyřešit. Americký vyjednavač Steve Witkoff mezitím připravuje další trojstranná jednání o příměří, která se mohou konat v listopadu v Abú Zabí.

• Unijní soud vytkl Česku výslechy: podezřelé nelze vyslýchat bez obhájce, zákon se bude muset změnit.

  • práva obviněných
  • právo na obhájce
  • soudy
  • Evropská komise
  • Evropská unie
  • ministerstvo spravedlnosti

  Soudní dvůr Evropské unie ve čtvrtek vyhověl žalobě Evropské komise. České zákony podle něj porušují unijní směrnici, protože dovolují vyslechnout podezřelého bez obhájce, pokud advokát nepřijde do 48 hodin od zadržení. Výslech bez obhájce povolují i tehdy, když je advokát nedostupný. Podle soudu má podezřelý právo, aby u výslechu obhájce byl, a to v zásadě fyzicky, a aby se ho aktivně účastnil. Stejnou chybu soud vytkl Maďarsku. Pokutu Česku zatím neuložil. Pokud ale Česko rozsudek nesplní, může komise případ vrátit soudu a navrhnout finanční sankce.

  SouvislostiSměrnici o právu na přístup k obhájci v trestním řízení přijala EU v roce 2013. Státy ji měly převést do svých zákonů do konce roku 2016. Komise upozorňovala Česko na nesoulad s ní už v roce 2021. V červenci 2024 předala případ soudu. Ministerstvo spravedlnosti tehdy její výtky odmítalo. Lhůta 48 hodin odpovídá zhruba době, po kterou může policie v Česku zadrženého držet. Pak ho musí propustit, nebo předat soudu. Policie tak mohla podezřelého vyslechnout bez obhájce kdykoli během zadržení. V Maďarsku byla lhůta dvě hodiny od vyrozumění obhájce. Rozsudky Soudního dvora jsou pro státy závazné. Pokud stát rozsudek nesplní, hrozí mu v dalším řízení jednorázová pokuta nebo pravidelné penále.

• Ruská družice dohnala radarový satelit: firmy pomáhající Ukrajině, přiblížila se asi na 500 metrů.

  • špionáž
  • válka na Ukrajině
  • vesmírné lety
  • ICEYE
  • Starlink
  • Finsko

  Ruská vojenská družice Kosmos 2612 v polovině října dohnala radarový satelit ICEYE-X36 finské firmy ICEYE, která dodává snímky ukrajinské armádě. Od 15. října se jejich vzdálenost zmenšila z asi 350 kilometrů pod pět kilometrů. V sobotu 18. října klesla podle firmy LeoLabs, která sleduje dění na oběžné dráze, na zhruba 500 metrů, podle jiných odhadů i na desítky metrů. V pondělí se ruská družice začala vzdalovat. Podle astrofyzika Jonathana McDowella je to první známý případ, kdy se na nízké oběžné dráze jedna aktivní družice přiblížila k jiné bez souhlasu jejího provozovatele. Co Rusko chtělo, není jasné. Experti zmiňují sledování, zastrašování nebo rušení.

  SouvislostiUkrajina získává vojenské údaje z vesmíru nejen od americké vlády, ale i od soukromých firem. ICEYE vznikla v roce 2014 ve Finsku a satelit X36 provozuje její americká pobočka. S Kyjevem firma spolupracuje od roku 2022 a letos v lednu mu dala širší přístup ke svým družicím. Jejich radar snímá zemi ve dne i v noci a přes mraky. Ukáže tak třeba letadla na ruských letištích. Firma ale nepotvrdila, že data Ukrajině posílá právě X36. Ruské družice se k ní chystaly od května, kdy čtyři z nich vypuštěné v dubnu upravily dráhy. Rusko v roce 2022 varovalo, že komerční družice pomáhající Ukrajině mohou být legitimním cílem. Už v listopadu 2021 raketou zničilo vlastní starý satelit. Britové a Němci si dříve stěžovali, že ruské družice sledují i jejich satelity. I bez útoku může blízkost škodit: kdyby satelit uhýbal, spotřebuje palivo a zkrátí si tím život.

• Volkswagen svolává 70 tisíc elektroaut: vadné baterie mohou chytit, do kontroly nabíjet nejvýš na 80 procent.

  • automobilový průmysl
  • baterie
  • elektromobilita
  • požáry
  • svolávací akce
  • Škoda Auto

  Německá automobilka Volkswagen svolává po celém světě přes 70 tisíc elektromobilů. Jde hlavně o modely ID.3, ID.4, ID.7 a ID. Buzz a o Cupru Born. Některé bateriové články mají kvůli výrobním chybám u dodavatelů vady. Ty mohou vést k přehřívání baterie a v krajním případě k požáru. Podle německého Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA) zatím nikdo nebyl zraněn a nevznikly žádné škody. Baterie musí zkontrolovat servis. Do té doby mají majitelé auta nabíjet nejvýš na 80 procent.

  SouvislostiSvolávací akce jsou u automobilek běžné. Výrobce v nich zdarma opraví vadu, kterou zjistí po prodeji. Dotčené vozy stojí na společné elektrické platformě koncernu, na které Volkswagen od roku 2020 staví většinu svých elektromobilů. Proto se jedna vada článků od dodavatele týká více modelů a značek najednou. Nabíjení jen na 80 procent baterii méně zahřívá, a tím snižuje riziko do opravy. Už minulý měsíc koncern svolal několik milionů aut včetně škodovek kvůli možným potížím s řízením. Volkswagen navíc bojuje s vysokými náklady, nevyužitými továrnami, čínskou konkurencí a americkými cly. Chystá proto rozsáhlou restrukturalizaci. Už v roce 2024 se s odbory dohodl na zrušení zhruba 35 tisíc míst v Německu do roku 2030.

• Česko nepodpořilo finský zákaz víz: Macinka: podobnou estonskou výzvu podepsalo v červnu, většina EU nechce.

  • hybridní válka
  • sabotáže
  • vízová politika
  • zahraniční politika
  • Elina Valtonenová
  • Petr Macinka

  Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová požádala státy EU, aby podpořily výzvu Evropské komisi: celá unie by přestala Rusům vydávat víza na cesty, které nejsou nezbytné, včetně turistických. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) do termínu, který Finsko stanovilo, podporu neposlal. Podle něj Česko taková omezení samo dávno uplatňuje. Už 3. června navíc podepsalo velmi podobnou výzvu Estonska, která měla větší podporu, a ani ta celoevropský zákaz neprosadila. K finské výzvě se podle Macinky přidaly jen pobaltské státy a Rumunsko. Většina zemí EU zákaz nechce, a Česko proto zůstává u vlastních pravidel. Vedoucí úředníci ministerstva přitom doporučovali se připojit. Jak finská výzva dopadla, zatím veřejně jasné není.

  SouvislostiČeská omezení mají slabé místo. Schengenské vízum vydané jednou zemí platí v celém schengenském prostoru, takže Rusové mohou do Česka přijet ze sousedních států. Finsko zakázalo víza na cesty, které nejsou nezbytné, už v roce 2022. V roce 2025 ale dostalo turistická víza do schengenských zemí téměř 500 tisíc Rusů. Nejvíc jich vydávají Itálie a Španělsko. Proto úředníci ministerstva, mezi nimi Jiří Šlais, Čeněk Hajný, Jan Buben a zástupce stálého představitele při EU Petr Svačina, doporučovali výzvu podpořit. Podle nich je návrh „plně v souladu s českými pozicemi“. Česko patří k nejpřísnějším zemím a na váhavé státy samo dlouho tlačí. Pokud se nepřipojí, bude jeho politika působit chaoticky a bude mít menší šanci váhavé země přesvědčit. Seznam Zprávy dodávají, že se od června situace změnila a podpora zákazu teď může být větší. V srpnu se na letišti v Lipsku našel dron s výbušninou u ukrajinského letadla. V září z toho německá vláda obvinila Rusko. Ředitel BIS Michal Koudelka minulý týden varoval, že ruské útoky v Evropě jsou čím dál vážnější. Finský návrh chce také zakázat víza lidem z okolí Vladimira Putina, sportovcům napojeným na ruskou vládu a ruským vojákům i bývalým vojákům.

• Francie znovu protestovala: statisíce lidí v ulicích, střety s policií v několika městech.

  • policejní násilí
  • protesty
  • rabování
  • vnitro
  • Emmanuel Macron
  • Jean-Luc Mélenchon

  V sobotu demonstrovalo ve Francii podle odborů 800 tisíc lidí, podle ministerstva vnitra 410 tisíc. Žádali lepší veřejné služby a nižší životní náklady. Pařížský pochod se 110 tisíci lidmi byl většinou klidný, na jeho konci ale policie u Porte de Vincennes nasadila slzný plyn a vodní děla. Ke střetům došlo také v Lyonu, Nantes a Nice. Navazovaly na nepokoje ze 17. října, kdy výtržníci rabovali přes 1500 obchodů a zapálili historickou radnici v Limoges. Policie po nich zadržela asi 2700 lidí a 217 skončilo ve vězení. Ministerstvo zahraničí doporučuje Čechům ve Francii vyhýbat se demonstracím. Studenti chtějí v protestech pokračovat, dokud vláda neoznámí konkrétní opatření.

  SouvislostiProtesty začaly v polovině září, kdy středoškoláci začali blokovat školy kvůli nedostatku učitelů, přeplněným třídám a zchátralým budovám. Později se k nim přidaly odbory, hnutí žlutých vest a strana Nepoddajná Francie Jeana-Luca Mélenchona. Hnutí žlutých vest vzniklo v roce 2018 jako protest proti zdražení paliv. Teď se k požadavkům přidal hněv kvůli drahotě, kterou zvyšují ceny paliv a energií po válce v Íránu. Vláda je přitom v úzkých. Schodek veřejných financí je zhruba 5,5 procenta HDP a dluh se blíží 120 procentům HDP. Výnos desetiletých dluhopisů vystoupal na 4,93 procenta, nejvýš od roku 2002. Stát by tedy měl šetřit, což jde proti požadavkům demonstrantů. Na jaře, 18. dubna a 2. května, se volí prezident. Macron už kandidovat nemůže a průzkumy vede Marine Le Penová. Vláda po prvním víkendu přiznala, že selhala. Podcenila zpravodajské informace i mobilizaci přes sociální sítě a ministr vnitra nabídl demisi, kterou Macron nepřijal. Potom vláda zavedla zákazy nočního vycházení a omezila demonstrace na ty, které ohlásí odbory.

• Podpora v nezaměstnanosti má klesnout: od ledna první dva měsíce 65 místo 80 procent výdělku.

  • nezaměstnanost
  • podpora v nezaměstnanosti
  • sociální dávky
  • trh práce
  • zákoník práce
  • Aleš Juchelka

  Poslanci v úterý v prvním čtení podpořili vládní novelu zákoníku práce. Od ledna by lidé bez práce dostávali první dva měsíce 65 procent předchozího výdělku místo 80 procent. Podpora by mohla činit nejvýš 60 procent průměrné mzdy místo 80 procent, tedy letos 28 903 místo 38 537 korun. Další dva měsíce by zůstalo 50 procent, poté by se podpora zvedla ze 40 na 45 procent. Při rekvalifikaci by lidé dostávali 60 procent místo 80. Vláda odhaduje úsporu zhruba 5 miliard korun ročně. Proti jsou opozice, odbory, zaměstnavatelé i koaliční SPD, takže se podpory ještě mohou změnit. Návrh teď posoudí sociální výbor.

  SouvislostiVláda Andreje Babiše tím ruší nedávnou změnu, kterou prosadila vláda Petra Fialy. Ta podporu na začátku nezaměstnanosti zvýšila a při delší době bez práce snížila. Chtěla tak lidi motivovat, aby si rychle hledali nové místo, i za cenu krátkého výpadku příjmu. Navrhované procento na začátku a na konci se zhruba vrací k tomu, co platilo před Fialovou změnou. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) říká, že na trhu práce je hodně volných míst a uchazeči se mají vracet do práce rychleji. Uvádí také, že výdaje na podpory meziročně vzrostly o 8,5 miliardy korun. Lidem nad 52 let se mají zkrátit období s nejvyšší a prostřední částkou ze tří měsíců na dva. Lidé, kterým se do nároku započítává rodičovská nebo péče o blízké, by první dva měsíce dostávali 30 procent výdělku místo 40. Novela také přebírá směrnici EU o průhledném odměňování. Firmy budou muset nastavit pravidla odměňování a psát zprávy o výdělcích. Neodůvodněný rozdíl mezi platy mužů a žen od pěti procent výše budou muset do půl roku odstranit. Uchazeči o práci se budou muset předem dozvědět nejnižší mzdu a prémie.

• Ropa nejdražší od května: Brent přes 115 dolarů za barel kvůli útokům Húsíů na Saúdskou Arábii.

  • ceny ropy
  • válka s Íránem
  • Húsíové
  • Saudi Aramco
  • Blízký východ
  • Hormuzský průliv

  Severomořská ropa Brent v pátek vystoupala až na 115,16 dolaru za barel, nejvýš od 4. května. Míří tak ke třetímu týdennímu růstu za sebou. Americká ropa WTI se obchodovala kolem 101 dolarů. Trhy znepokojují útoky jemenských povstalců Húsíů v Saúdské Arábii. Státní firma Saudi Aramco ve čtvrtek evakuovala své ústředí v Dhahránu a terčem bylo i letiště v Dammámu. Ceny zvedají i zprávy, že USA po listopadových volbách do Kongresu zvažují další údery na Írán. Saúdské úřady tvrdí, že těžba zatím narušena nebyla. Analytici nizozemské banky ING ale považují další vyhrocení za nejpravděpodobnější.

  SouvislostiObchodníci se bojí hlavně výpadku dodávek, ne skutečného nedostatku. Vývoz z Perského zálivu zatím běží. Saúdská Arábie je ale největším vývozcem ropy na světě a Hormuzským průlivem proudí zhruba pětina světových dodávek. Květnové maximum 114,44 dolaru bylo nejvyšší za čtyři roky. V letech 2023 až 2025 se Brent obvykle držel zhruba mezi 70 a 90 dolary za barel. Barel má asi 159 litrů, takže 114 dolarů (podle Novinek 2468 korun) znamená zhruba 15,5 koruny za litr suroviny. Do cen benzinu a nafty v Česku se dražší ropa obvykle promítá se zpožděním a podle kurzu koruny k dolaru. Húsíové jsou šíitští povstalci podporovaní Íránem. Od roku 2014 vedou občanskou válku proti jemenské vládě, kterou podporuje koalice vedená Saúdskou Arábií. Proto na saúdská území opakovaně útočí, 10. října zabili při útoku na letiště v Rijádu 12 lidí. V září ovládli téměř celé jemenské pobřeží Rudého moře včetně oblastí u průlivu Báb al-Mandab, kterým vede důležitá námořní trasa.

• Taxi v Praze opět se stropem: nejvýš 42 Kč za kilometr a 7 Kč za minutu čekání.

  • ceny taxislužeb
  • doprava
  • taxislužby
  • Jaromír Beránek
  • Magistrát hlavního města Prahy
  • Piráti

  Od středy 21. října smí taxikáři s taxametrem v Praze účtovat nejvýš 42 korun za kilometr a 7 korun za minutu čekání. Je to stejný strop, jaký magistrát ke konci září zrušil. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana ho obnovil kvůli množství stížností zákazníků na přemrštěné ceny. Volný trh podle něj zákazníky dostatečně nechrání. Po dohodě s ministerstvem financí platí strop už den po zveřejnění. Na aplikace typu Uber či Bolt se nevztahuje, jejich regulaci ministerstvo zrušilo od začátku loňského roku.

  SouvislostiCeny taxi určuje magistrát cenovým výměrem. Ten stanoví nejvyšší ceny, které taxikář s taxametrem smí účtovat. Strop se naposledy měnil 1. srpna, kdy vzrostl z 36 na 42 korun za kilometr. Komora taxikářů to tehdy označila za nedostatečné. Magistrátní odbor daní, poplatků a cen pak k 30. září regulaci úplně zrušil. Tvrdil, že tak rozhodlo vedení města. Náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) to popřel. Podle něj o regulaci už téměř dva roky nerozhoduje rada města, ale přímo tento odbor. Sám prý jen požádal o podklady pro diskusi v komisích a hned ohlásil, že zrušení bude chtít zvrátit. Předražené jízdy, hlavně u turistů, jsou v Praze známý problém už mnoho let. Aplikace naopak ukazují cenu předem.

• EU posiluje práva cestujících: peníze za zrušený let koupený přes prostředníka vrátí do 14 dnů.

  • doprava
  • letectví
  • práva cestujících
  • Markéta Gregorová
  • Evropská unie
  • Evropský parlament

  Europoslanci v úterý schválili nařízení, které sjednocuje a posiluje práva cestujících v letadlech, vlacích, autobusech i na lodích. Pro bylo 652 poslanců, dva proti, osm se zdrželo. Kdo si koupí let přes cestovní kancelář nebo rezervační web a let je zrušen, dostane do 14 dnů zpět celou cenu včetně poplatků zprostředkovatele. Lidé se zdravotním postižením nebo se sníženou pohyblivostí budou moci vzít do letadla zdarma doprovod, pokud ho nutně potřebují. Pro všechny druhy dopravy bude jeden formulář a národní úřady dostanou větší pravomoci ke kontrolám. Nařízení musí ještě formálně schválit Rada EU. Platit má od 23. října 2027.

  SouvislostiPráva cestujících v EU dosud upravují oddělené předpisy pro jednotlivé druhy dopravy. Pro letadla platí nařízení z roku 2004, které dává nárok na náhradu při zrušení nebo velkém zpoždění letu. Lidé je ale často nedokážou prosadit. Dopravci a prostředníci si při vracení peněz přehazují odpovědnost a mnoho lidí nárok nakonec nevymáhá. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) tvrdí, že dopravci s tím počítají. Evropská komise proto v roce 2023 navrhla předpisy pro všechny druhy dopravy aktualizovat. Nové nařízení začne platit souběžně s novelou pravidel pro leteckou dopravu, kterou členské státy definitivně schválily v červenci. Pravidla se týkají zhruba 13 miliard cest ročně. Do roku 2030 má jejich počet stoupnout na 15 miliard. V Česku stížnosti na aerolinky řeší Úřad pro civilní letectví.

• Radnice mají nová vedení: Brno povede lidovec Hruška, ANO jde i jako vítěz často do opozice.

  • koaliční vyjednávání
  • komunální volby
  • volby
  • Richard Vereš
  • ANO
  • KDU-ČSL

  V pátek podepsalo pět uskupení koaliční smlouvu v Brně. Mají 44 z 55 zastupitelů a jedinou opozicí bude ANO. Primátorem bude Jakub Hruška (KDU-ČSL), v radě zasedne rekordních sedm žen. Ve čtvrtek podepsalo koalici v Ostravě vítězné ANO se Starosty pro Ostravu a hnutím Ostravak. Primátorem bude jednatřicetiletý Richard Vereš, nejmladší v historii Česka. ANO zůstává ve vedení Plzně a Karlových Varů. Do opozice přes vítězství míří v Olomouci, Opavě, Děčíně, Příbrami či Šumperku. Nová vedení zvolí ustavující zastupitelstva začátkem listopadu, v Brně 3. listopadu, v Ostravě 9. listopadu.

  SouvislostiKomunální volby proběhly začátkem října při účasti zhruba 47 procent. Starostu či primátora volí zastupitelstvo, takže vítěz bez partnerů do vedení radnice neprojde. Hnutí ANO je nyní hlavní vládní stranou, vládne s SPD a Motoristy. Šéfové opozičních ODS a STAN Martin Kupka a Vít Rakušan proto vyzvali ke koalicím bez ANO všude, kde to jde. Premiér Andrej Babiš naopak chtěl ve velkých městech koalice podle vzoru vládní. To se zatím nikde nestalo: v Ostravě i Plzni vládne ANO se STAN, v Karlových Varech s ODS. ANO navíc oproti roku 2022 většinou oslabilo, posílilo jen v Plzni a Opavě. Obcházení vítězů není nové. V Pelhřimově nebo v Praze 1 skončil vítěz v opozici už před čtyřmi lety. Letos se to stalo také v pražských Řeporyjích, Praze 5 a 8 a v brněnské Líšni. V Brně končí po osmi letech primátorka Markéta Vaňková (ODS), která už nekandidovala. Hruška bude fakticky prvním lidovcem v čele města.

• Dálniční známky nezdraží: Senát nechal projít zrušení valorizace, roční známka zůstane za 2570 Kč.

  • dálniční známky
  • daně
  • doprava
  • mýtné
  • Ivan Bednárik
  • Zdeněk Hraba

  Senát ve středu nechal projít vládní novelu, která ruší každoroční zdražování dálničních známek podle inflace a délky nových dálnic. Neschválil ji ani nezamítl, takže ji koncem října dostane k podpisu prezident. Roční známka bude dál stát 2570 korun, měsíční 480, desetidenní 300 a jednodenní 230 korun. Jednodenní známka bude od příštího roku platit 24 hodin od nákupu, ne jen do půlnoci. Státní fond dopravní infrastruktury tím příští rok přijde zhruba o 488 milionů korun a v dalším roce asi o 739 milionů. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) chce výpadek nahradit vyšším mýtným pro kamiony.

  SouvislostiPravidelné zvyšování cen známek zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka do roku 2023 stála 1500 korun, pak výrazně podražila a dál rostla podle inflace. Podle letošních pravidel by od ledna stála asi o 130 korun víc. Peníze ze známek, letos zhruba 8,7 miliardy korun, jdou do Státního fondu dopravní infrastruktury, který platí stavby a opravy silnic, dálnic a železnic. Ministr Bednárik říká, že známky v posledních letech zdražovaly mnohem rychleji než mýtné. Část senátorů chtěla do zákona přidat podíl krajů na výnosu spotřební daně z pohonných hmot. Vláda totiž chce zrušit státní příspěvek krajům na opravy silnic druhé a třetí třídy. Podobný návrh STAN Sněmovna v září odmítla hlasy vládních poslanců.

• Witkoff chválil Putina: Rusko pak vystřelilo na Kyjev 21 raket, mírové rozhovory možná v listopadu.

  • mírová jednání
  • Trumpova administrativa
  • válka na Ukrajině
  • Donald Trump
  • John Cornyn
  • Stephen Hubbard

  Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff jednal ve středu v Petrohradu s Vladimirem Putinem o konci války na Ukrajině. Putin při schůzce propustil 74letého Američana Stephena Hubbarda, vězněného od roku 2022. Witkoff mu za to veřejně přiznal „humanitární cítění“ a řada republikánských politiků ho za to ostře kritizovala. Hned po jednání Rusko vystřelilo na Kyjev ve třech vlnách 21 balistických raket. Poškodily obytné domy, energetická zařízení, metro, nádraží i klášter. Putin v principu souhlasil s obnovením trojstranných rozhovorů s USA a Ukrajinou. Podle Kremlu by se mohly konat kolem 10. listopadu v Abú Zabí.

  SouvislostiWitkoff je realitní developer a dlouholetý Trumpův přítel. Za USA vyjednává s Ruskem od roku 2025, diplomatickou praxi předtím neměl. Jeho slova zapadají do Trumpova nového sbližování s Moskvou. Trump chce dohodu, která ukončí válku a obnoví obchod s Ruskem. Minulý týden zrušil nové sankce dva dny předtím, než měly začít platit. Prosadil je jeho zesnulý přítel senátor Lindsey Graham. Trump zmírnil i sankce na ruskou naftu. Kritici varují, že příjmy z ní pomohou Rusku platit válku. Dohodu brzdí spor o území. Putin chce celý Donbas včetně částí, které jeho armáda nedobyla. Žádá také omezení ukrajinské armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Zelenskyj nabízí příměří na současné frontové linii a žádá bezpečnostní záruky. Zbytek Donbasu Ukrajina vydat nechce. Od roku 2014 tam buduje pás opevněných měst, například Slovjansk, Kramatorsk a Kosťantynivku. Jejich vydáním by přišla o hlavní obrannou linii a Rusko by je získalo bez boje. Na Putina vydal Mezinárodní trestní soud v roce 2023 zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí. Na to narážela i kritika republikánů.

• Nová koncepce armády: do roku 2040 počítá s 32 tisíci vojáky a 15 tisíci záložníky.

  • kybernetická bezpečnost
  • obrana a zbrojení
  • tajné služby
  • vláda
  • Andrej Babiš
  • Miroslav Hlaváč

  Bezpečnostní rada státu v úterý za účasti prezidenta Petra Pavla vzala na vědomí novou Koncepci výstavby Armády ČR. Ta určuje, jak se má armáda rozvíjet do roku 2040. Rada nedoporučila žádné změny a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ji předloží vládě příští pondělí. Podle koncepce má mít armáda 32 tisíc vojáků a aktivní záloha 15 tisíc lidí. Rada také ponechala stupeň ohrožení terorismem B, tedy mírné ohrožení. Projednala i opatření, aby mobilní sítě a tísňová volání vydržely déle při rozsáhlých výpadcích proudu nebo při povodních.

  SouvislostiKoncepce výstavby armády je hlavní plánovací dokument resortu obrany. Určuje, jaké schopnosti a kolik lidí má armáda mít. Dosavadní verzi s výhledem do roku 2035 schválila vláda Petra Fialy v roce 2023. Počítala zhruba s 30 tisíci vojáky a 10 tisíci aktivními záložníky. Nová verze tedy cíle zvyšuje. Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče zohledňuje zkušenosti z války na Ukrajině a z Blízkého východu i nové technologie. Hlavním cílem je připravit armádu na dlouhou válku s technologicky vyspělým protivníkem, proto je důležité přezbrojení a nábor. Armáda už léta jen obtížně doplňuje počty vojáků. Letošní nábor je ale podle ministra Zůny rekordní. Premiér Andrej Babiš chtěl koncepci hotovou do konce května. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) se zdržela kvůli výměně náčelníka generálního štábu, kdy Hlaváč nahradil Karla Řehka. Opatření pro mobilní sítě reaguje na povodně v roce 2024, kdy Jesenicko zůstalo bez telefonního signálu.

• Letecký poplach v Litvě: dron pravděpodobně z Polska, stíhačky NATO ho nesestřelily, letiště v Kaunasu zavřené.

  • dronové útoky
  • letecký poplach
  • válka na Ukrajině
  • NATO
  • Litva
  • Lotyšsko

  V neděli ráno Litva vyhlásila ve středních a severních regionech nejvyšší, červený stupeň leteckého poplachu. Obyvatele vyzvala, aby se ukryli. Důvodem byl neznámý letící objekt, podle litevské armády pravděpodobně dron, který přiletěl z Polska. Vzlétly stíhačky NATO, kvůli zatažené obloze ho ale nerozpoznaly a nesestřelily. Letiště v Kaunasu bylo asi hodinu zavřené a zhruba po hodině armáda poplach odvolala. Vojáci teď prověřují možné trosky dronu u vesnice Juodžioniai poblíž hranice s Lotyšskem. Ministr obrany Robertas Kaunas navrhl Polsku společné vyšetřování a Polsko prověřuje i narušení svého vzdušného prostoru.

  SouvislostiPoplach přišel po noci, kdy Ukrajina podle Moskvy vyslala na Rusko přes tisíc dronů. Zasáhla mimo jiné Petrohrad a Leningradskou oblast, kde hořel ropný terminál. Pobaltské státy a Polsko podobné situace řeší opakovaně od začátku ruské války proti Ukrajině v únoru 2022. Není přitom vždy jasné, zda drony patří Rusku, nebo Ukrajině. Ruské armádě se někdy daří odklonit ukrajinské drony mířící na sever Ruska do vzdušného prostoru Pobaltí. Litva, Lotyšsko a Estonsko nemají vlastní stíhací letouny. Jejich nebe proto od roku 2004 hlídají střídavě stíhačky jiných zemí NATO, opakovaně i české gripeny. Sousední Lotyšsko vyhlásilo kvůli možnému ohrožení v pohraničních regionech nižší, žlutý stupeň varování.

• Prostituce se daní: Ústavní soud potvrdil daňovou povinnost, žena doplatí přes 1,8 milionu korun.

  • daně
  • podnikání
  • prostituce
  • soudy
  • Jiří Přibáň
  • Nejvyšší správní soud

  Ústavní soud v úterý odmítl dvě stížnosti ženy, které finanční úřad zpětně doměřil daň z příjmů za roky 2013 a 2014, celkem přes 1,8 milionu korun. Potvrdil tím rozsudky Nejvyššího správního soudu, podle kterých se výdělky z dobrovolné prostituce daní jako příjmy z nezávislého povolání, podobně jako u umělců, sportovců nebo modelek. Finanční úřady tak mohou daň z příjmů požadovat i po lidech, kteří poskytují sexuální služby. Podle soudce zpravodaje Jiřího Přibáně zdanění neznamená, že stát činnost morálně schvaluje. Ani se tím nestává kuplířem. Spor trval několik let a rozhodnutím definitivně skončil.

  SouvislostiProstituce je v Česku dlouho v šedé zóně. Žádný zákon ji nezakazuje, ale ani neupravuje, a nejde o živnost. Trestné jsou jen jevy kolem ní: kuplířství, nucená prostituce nebo prostituce lidí mladších 18 let. Návrhy zákona, který by prostituci upravil, se v minulosti objevily opakovaně, žádný ale neprošel. Politici dříve opakovaně tvrdili, že se prostituce nedaní, a úřady takové příjmy obvykle nevymáhaly. Případ začal v roce 2018. Finanční úřad si všiml, že žena pravidelně měnila eura a ukládala na účet statisíce, aniž podávala daňová přiznání. Protože nevedla žádnou evidenci, úřad jí daň stanovil odhadem. Krajský soud v Ostravě jí dal za pravdu. Nejvyšší správní soud ale v roce 2025 rozhodl obráceně a uvedl, že stát daní i jiné sporné činnosti, třeba alkohol, tabák nebo hrací automaty.

• Húsíové útočí na Saúdskou Arábii: Egypt nabídl vojenskou pomoc, USA stahují diplomaty.

  • dronové útoky
  • válka
  • válka s Íránem
  • válka v Jemenu
  • Húsíové
  • Saudi Aramco

  Íránem podporovaní jemenští povstalci Húsíové tento týden znovu zasáhli Saúdskou Arábii. Ve středu útok na letiště v Dammámu zabil jednoho člověka a osm zranil, další dva lidé zemřeli u ropného pole Šajba firmy Saudi Aramco. V Jemenu zabily jejich tři střely 73 čerstvých rekrutů ve věku 18 až 20 let ve vládním táboře v provincii Šabva. Rijád kvůli útokům odložil investiční konferenci „Davos v poušti“, která se měla konat od 26. do 29. října. USA nařídily diplomatům a jejich rodinám opustit Saúdskou Arábii. Egypt slíbil Saúdům „veškerou nezbytnou podporu“. O vyslání armády měl v pondělí hlasovat egyptský parlament.

  SouvislostiVálka v Jemenu trvá od roku 2014, kdy Húsíové obsadili sever země včetně hlavního města Saná. Od roku 2015 proti nim bojuje koalice vedená Saúdskou Arábií. Příměří z roku 2022 se v červenci zhroutilo. V září Húsíové ovládli skoro celé jemenské pobřeží Rudého moře a oblasti u průlivu Báb al-Mandab. Tudy vede lodní cesta k Suezskému průplavu, ze kterého má Egypt velkou část příjmů. Jemen se tak stal další frontou blízkovýchodní války, kterou v únoru zahájily USA a Izrael údery na Írán. Egypt je na Saúdské Arábii finančně závislý. Státy Perského zálivu mu od roku 2013 poskytly miliardy dolarů. Ke koalici se Egypt přidal už v roce 2015, jeho armáda ale bojovala jen omezeně. Saúdská Arábie je největším vývozcem ropy na světě. Po útocích na její zařízení stoupla cena ropy na nejvyšší úroveň od května.

• Skončil letní čas: hodiny se vrátily o hodinu, zimní čas platí do 28. března.

  • doprava
  • železniční doprava
  • změna času
  • České dráhy
  • Evropská komise
  • Evropská unie

  V noci na neděli 25. října se ve 3.00 hodiny vrátily na 2.00 a noc byla o hodinu delší. Přes dvacet nočních, převážně mezinárodních spojů hodinu čekalo ve stanicích, aby nejely napřed. Šlo o deset vlaků Českých drah, čtyři vlaky a šest autobusů RegioJetu a čtyři vlaky Leo Expressu. Zimní čas platí do 28. března. Vláda v září schválila střídání času na dalších pět let, do roku 2031. Evropská komise má do konce roku dokončit studii dopadů, po ní státy EU znovu otevřou debatu o zrušení střídání.

  SouvislostiLetní čas se kvůli úsporám energie zaváděl už v letech 1915 a 1916 a znovu v letech 1940 až 1949. Natrvalo se hodiny v Česku posouvají od energetické krize na konci 70. let. Od roku 1996 trvá letní čas sedm měsíců podle pravidel EU, od roku 2001 je platí směrnice pro všechny členské státy. Úspory energie jsou dnes podle výzkumů zanedbatelné, obvykle pod jedno procento. Komise v roce 2018 navrhla, aby se čas naposledy změnil v roce 2021, a Evropský parlament návrh v roce 2019 schválil. Plán ale zastavila pandemie a hlavně spor států o to, který čas má platit trvale. Česko podle premiéra Babiše samo rozhodnout nemůže. Podzimní změnu tělo snáší lépe než jarní, kratší den ale podle psychiatrů zvyšuje riziko deprese. Na silnicích roste kvůli dřívějšímu stmívání riziko nehod.

• Virus Shamonda poprvé v Česku: našli ho u skotu na Táborsku, riziko pro lidi je velmi nízké.

  • potraty
  • veterinární péče
  • virus Shamonda
  • zemědělství
  • Státní veterinární správa
  • Světová zdravotnická organizace

  Státní veterinární správa (SVS) v pátek oznámila, že virus našla u potraceného plodu skotu. Příznaky mají i dospělá zvířata v tomtéž chovu. Virus přenášejí drobní sající komáři zvaní tiplíci. Skot může mít horečku, průjem a méně mléka. U březích krav může nákaza vést k potratům a vrozeným vadám telat. Podle zákonů Česka i EU nejde o nebezpečnou nákazu, takže chov nemusí přijmout žádná opatření a vývoz zvířat se nemění. Očkování neexistuje. Ve Francii zemřel první známý nakažený člověk, který byl ale vážně nemocný. Ministerstvo zdravotnictví považuje riziko pro lidi v Česku za velmi nízké.

  SouvislostiVirus objevili v polovině 60. let v Nigérii. Dlouho se vyskytoval jen občas u zvířat v Africe a Asii. Letos se rozšířil do střední a západní Evropy, například do Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie a Itálie. Proto SVS od 1. října nařídila testovat potracená, mrtvě narozená a postižená telata. Virus patří do stejné skupiny jako virus Schmallenberg. Ten se Evropou šířil zhruba v letech 2011 a 2012 a u telat a jehňat způsoboval podobné vady. Ochrana je pro chovatele těžká. Veterináři radí repelenty a insekticidy. Inseminaci krav lze také načasovat tak, aby citlivá fáze březosti nepřipadla na období, kdy jsou tiplíci aktivní. S podzimem jejich aktivita klesá. Francouzský muž kolem šedesáti let zemřel začátkem října. Vyšetřování zatím nepotvrdilo, zda k jeho smrti přispěl virus. Mlékem ani masem se nakazit nelze. Lidem s velmi oslabenou imunitou, kteří pracují se skotem, hygienici doporučují repelenty a dlouhé rukávy.

• Palačovská spojka otevřena: Valašsko má čtyřpruhové napojení na dálnici D48, obce u Bečvy si uleví.

  • doprava
  • stavebnictví
  • Radek Mátl
  • Ředitelství silnic a dálnic
  • dálnice D48
  • Hustopeče nad Bečvou

  Ředitelství silnic a dálnic ve středu 21. října otevřelo Palačovskou spojku. Jde o přes pět kilometrů dlouhou čtyřpruhovou silnici I/35 mezi Palačovem na Novojičínsku a Lešnou u Valašského Meziříčí. Zároveň se otevřel celý nový úsek dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem, dlouhý 3,7 kilometru. Stavba stála podle Novinek 2,4 miliardy korun a trvala přes tři roky. Kamiony a tranzit by se měly vyhnout Hranicím, Teplicím nad Bečvou a dalším obcím v údolí Bečvy i Novému Jičínu. Na spojku má navázat obchvat Valašského Meziříčí za 3,1 miliardy korun bez DPH. Stavět se má začít v roce 2029 a jezdit by se po něm mohlo o tři roky později.

  SouvislostiValašsko dosud nemělo rychlé spojení s dálnicemi. Doprava z Valašského Meziříčí na dálnici D1 jezdila po silnici I/35 údolím Bečvy přes Hranice a lázně Teplice nad Bečvou. Řidiči z Novojičínska jezdili po silnici I/57 přes Hodslavice a celý Nový Jičín. Podle ŘSD tyto silnice dnešní provoz nezvládají a stává se na nich řada nehod. Dálnice D48 vede od D1 u Bělotína přes Nový Jičín a Frýdek-Místek k Českému Těšínu a polským hranicím. Vzniká postupně přestavbou staré silnice I/48. Hotová ještě není: úsek u Nového Jičína za necelých 871 milionů korun má být dokončen na přelomu let 2028 a 2029. Rozšiřovat se pak bude most nad Šenovem u Nového Jičína, nejdříve za čtyři roky. Otevření spojky se zpozdilo kvůli přeložkám plynovodu a kanalizace, sesuvům a podmáčenému podloží. Podle ČT24 o čtyři měsíce, podle Novinek o půl roku. U přírodní rezervace Choryňský mokřad stojí podél silnice bariéry, které mají chránit ptáky před srážkou s auty.

Šum týdne