Deset minut týdně

11.–17. října 2026Všechna vydání

Nedělní souhrn toho, na čem záleží. S kontextem.

Hlavní zprávy

Inflace v září zrychlila na 2,5 procenta, hlavně kvůli dražšímu benzínu a naftě.
  • ceny energií
  • ceny pohonných hmot
  • ceny potravin
  • inflace
  • úrokové sazby
  • Česká národní banka

Ceny byly v září meziročně vyšší o 2,5 procenta, v srpnu o 1,9 procenta. Pohonné hmoty zdražily proti loňsku o 37,5 procenta a potraviny už zlevňují méně. Nájemné vzrostlo o šest procent, elektřina naopak zlevnila o 10,6 procenta. Inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než čekala ČNB. Analytici proto čekají, že ČNB v listopadu zvýší úrokové sazby, což by zdražilo úvěry a hypotéky. Do konce roku má inflace podle nich vystoupat ke třem procentům a začátkem příštího roku nad ně.

SouvislostiCeny zvedá válka na Blízkém východě a napětí v Hormuzském průlivu, kudy vede velká část světového vývozu ropy. Ropa a plyn proto zdražily po celé Evropě. Inflace v eurozóně dosáhla 3,8 procenta, nejvíc za tři roky. Česko je na tom lépe než všichni sousedé. Cílem ČNB jsou dvě procenta s tolerancí jednoho bodu nahoru i dolů. Pro srovnání: v letech 2022 a 2023 byla inflace i přes 15 procent. ČNB přitom víc sleduje jádrovou inflaci, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin. Ta v září stoupla na 3,1 procenta. Podle ekonomů se drahá paliva začínají promítat do mezd a cen služeb. Inflaci letos tlumila levnější elektřina, protože platby za podporované obnovitelné zdroje převzal stát. Začátkem příštího roku tento vliv ze srovnání vypadne. Vládní snížení spotřební daně a regulace cen paliv se v datech projeví až v říjnu. Základní sazba ČNB je 3,75 procenta. Naposledy ji banka zvedla v červnu, o čtvrt procentního bodu.

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto zákona o státních úřednících, opozice půjde k Ústavnímu soudu.
  • státní správa
  • státní zaměstnanci
  • zákoník práce
  • zákon o státních zaměstnancích
  • Petr Pavel
  • Radek Vondráček

Koalice ANO, SPD a Motoristů ve středu 104 hlasy přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Nový zákon o státních zaměstnancích od listopadu nahradí služební zákon a práci úředníků přiblíží zákoníku práce. Končí takzvaný bazén, tedy tři měsíce se čtyřmi pětinami platu: kdo přijde o místo, odejde rovnou s odchodným. Vedoucím bude stačit bakalářský titul, řadovým úředníkům maturita. Sněmovna také vzala prezidentovi pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací a dala ji ministrovi zahraničí. Piráti, STAN a TOP 09 chystají podání k Ústavnímu soudu. ODS a Hrad ho zvažují kvůli pravomocem prezidenta.

SouvislostiSlužební zákon přijala v roce 2014 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky a platí od roku 2015. Česko k němu přiměla EU, která chtěla neutrální státní správu, jejíž úředníky nebude každá nová vláda měnit. První Babišova vláda ho v roce 2018 zásadně novelizovala s tím, že státní správu příliš „zabetonoval“. Usnadnila odvolávání odborných náměstků, otevřela vedoucí místa lidem ze soukromé sféry, zkrátila výběrová řízení ze tří kol na dvě a upravila hodnocení úředníků. Teď Babišova vláda zákon ruší úplně. Koalice si od změny slibuje úspory: premiér chce v roce 2027 zrušit desetinu úřednických míst. Opozice a prezident se bojí, že ministři budou snáz vyměňovat nepohodlné úředníky, třeba ty, kdo rozhodují o dotacích a zakázkách. Zákon podali poslanci. Neprošel proto připomínkovým řízením, ve kterém se k vládním návrhům vyjadřují úřady a odborníci. Odebrání pravomoci prezidentovi kritici považují za odvetu za spory koalice s Hradem. Pavel mimo jiné odmítl jmenovat ministrem Filipa Turka z Motoristů. Pravomoc teď připadne ministrovi zahraničí Petru Macinkovi, předsedovi Motoristů.

Trump uvolnil sankce proti Rusku a tlačí na Kyjev, aby přestal útočit na ruské rafinerie.
  • ceny pohonných hmot
  • ceny ropy
  • mírová jednání
  • ruské rafinérie
  • sankce
  • válka na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump v pátek pozastavil nový balík sankcí proti Rusku, několik dní předtím, než měl začít platit. Balík umožňoval až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu. Už 9. října se Trump s Putinem dohodl, že Rusko dodá na světový trh nejprve 300 tisíc tun nafty, a USA kvůli tomu do 7. dubna 2027 povolily obchod s ní. Kyjevu zároveň hrozí omezením zpravodajských informací a zbraní, pokud nepřestane útočit na ruské rafinerie. Ukrajina je po třídenní pauze znovu napadá, protože Rusko dál ničí její energetiku. Zelenskyj řekl, že se cítí zrazen.

SouvislostiTrump chce před volbami do Kongresu 3. listopadu zlevnit naftu. Ta v USA v září stála rekordních 6,53 dolaru za galon, v lednu 2025 zhruba 3,63 dolaru. Průměrný Američan najezdí zhruba dvakrát víc než Evropan a jezdí v autech s asi o polovinu vyšší spotřebou, takže ho drahé palivo zasahuje mnohem víc. Hlavní příčinou zdražení je podle Reuters a Mezinárodní energetické agentury americko-izraelská válka s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu. Trump ale viní ukrajinské útoky na rafinerie. Ty podle ukrajinského generálního štábu do září vyřadily 45 procent ruské rafinérské kapacity. Proto dohoda trh podle agentury mnoho nezmění: 300 tisíc tun nafty nepokryje ani jednodenní americkou spotřebu. Dovoz ruských ropných produktů Kongres zakázal v roce 2022. Pozastavený sankční zákon prosadil republikánský senátor Lindsey Graham, který v červenci zemřel, a Trump ho minulý měsíc sám podepsal. Spor Trumpa se Zelenským je podle světových médií nejostřejší od jejich hádky v Bílém domě v únoru 2025.

Summit EU skončil bez dohody o rozpočtu, Babiš ji čeká až v únoru či březnu.
  • migrace
  • Patriot
  • rozpočet Evropské unie
  • Andrej Babiš
  • António Costa
  • Friedrich Merz

Lídři EU se ve čtvrtek a v pátek v Bruselu neshodli na rozpočtu na roky 2028 až 2034. Irský návrh za 1,622 bilionu eur je o osm procent menší než návrh Komise a nikoho neuspokojil. Babiš hájí peníze na zemědělství a regiony, o které Česko podle něj „hraje o stovky miliard“. Odmítá, aby Unie dostávala část české daně z tabáku či výnosů z povolenek. Česko také nebude ručit za novou pomoc Ukrajině, která chce na příští rok dalších 70 miliard eur. Do závěrů Česko prosadilo výzvu k novému posouzení povolenek na paliva a topení, jejich odklad ale ne. O rozpočtu se bude dál jednat 26. listopadu.

SouvislostiSpor o rozpočet je hlavně spor o to, na co má Unie peníze dávat. Bývalý šéf ECB Mario Draghi v září 2024 ve zprávě o konkurenceschopnosti EU doporučil investovat navíc zhruba 750 až 800 miliard eur ročně, hlavně do inovací, energetiky a obrany. Bohatší čistí plátci jako Německo, Nizozemsko a Švédsko chtějí rozpočet menší a peníze přesunout právě na konkurenceschopnost a obranu. Sedmnáct Přátel koheze, hlavně chudších států, které z rozpočtu dostávají víc, než do něj platí, chce zachovat peníze na zemědělství a regiony, tedy dosavadní přerozdělování. Irský návrh vyšel vstříc jim a nejvíc škrtal právě v konkurenceschopnosti, proto ho kritizují plátci i Komise. Část rozpočtu navíc spolknou splátky společného dluhu z doby covidu. Česko od vstupu do EU v roce 2004 dostává víc, než platí, s růstem ekonomiky ale dostává méně. Jižní polovina země už spadá mezi přechodové regiony s nižší mírou podpory. Babiš tu stojí proti své spojenkyni z frakce Patrioti pro Evropu Marine Le Penové. Ta chce snížit francouzské platby zhruba na polovinu a dohodu odložit až po prezidentských volbách ve Francii v dubnu 2027. Prezident Macron naopak tlačí na dohodu ještě letos.

Do EU půjde ročně nejvýše 350 000 čínských hybridů.
  • automobilový průmysl
  • cla
  • elektromobilita
  • obchod
  • průmysl
  • vývoz

Čína souhlasila, že omezí vývoz hybridních aut a plug-in hybridů do Evropské unie na nejvýše 350 000 vozů ročně. Dohoda platí čtyři roky. Evropská komise čeká, že čínský vývoz hybridů do EU dosáhne do konce letošního roku 800 000 vozů. Dohoda ho podle ní sníží o víc než polovinu. Oznámil ji v pátek eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič po dvou dnech jednání v Pekingu. Podle agentury Reuters lze první opatření EU čekat od začátku prosince. Čína kompromis v sobotu přivítala jako „nový začátek“.

SouvislostiHybridy se staly jednou z hlavních cest, kterými čínské automobilky pronikají na evropský trh. Jedním z důvodů je, že vyrovnávací cla, která EU od roku 2024 uvaluje na čínská elektrická auta, se na hybridy nevztahují. Podle ČTK hybridy tvrdě konkurují evropským výrobcům a ohrožují pracovní místa v EU. Patří proto k nejcitlivějším otázkám mezi EU a Čínou. Šefčovič uvedl, že dohoda by mohla zastavit dovoz „několika milionů vozů“, víc to ale neupřesnil. Plug-in hybrid je auto se spalovacím motorem a s baterií, kterou lze dobíjet ze zásuvky.

EU otevřela s Ukrajinou další část jednání o jejím vstupu.
  • rozšíření Evropské unie
  • Andrij Sybiha
  • Anita Orbánová
  • Evropská unie
  • Lucemburk
  • Maďarsko

V úterý večer v Lucemburku otevřela Evropská unie s Ukrajinou jednání o vnitřním trhu, o konkurenceschopnosti a o takzvaném inkluzivním růstu. Jde o druhou a třetí ze šesti skupin přístupových kapitol. Patří sem volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, hospodářská soutěž, daně, celní unie, vzdělávání, výzkum, zaměstnanost a sociální politika. Posun umožnilo Maďarsko, které stáhlo své výhrady. Stalo se tak poté, co ukrajinský parlament v pondělí schválil zákon, který rozšiřuje právo Maďarů a dalších menšin učit se v mateřském jazyce. Týž večer se konala i mezivládní konference s Moldavskem.

SouvislostiUkrajina požádala o členství v EU krátce po ruské invazi v únoru 2022. Přístupové rozhovory začaly v červnu 2024. Nejdřív se posuzovalo, jak ukrajinské zákony odpovídají unijním pravidlům. Kapitoly jsou seskupené do šesti tematických bloků, takzvaných klastrů. První kapitoly se otevřely letos v červnu, další v červenci. Každé otevření i uzavření kapitoly musí jednomyslně schválit všechny členské státy. Jediný stát tak může celý postup zastavit. Maďarsko spory o práva své menšiny vede od roku 2017. Tehdy Ukrajina přijala školský zákon, který omezil výuku v jazycích menšin. Ten dopadl i na zhruba sto tisíc Maďarů v Zakarpatí. Dosavadní vláda Viktora Orbána kvůli tomu dlouho brzdila Ukrajinu na cestě do EU i do NATO. Nová maďarská vláda slíbila, že blokovat přestane, až Kyjev zákon o menšinách změní.

Koalice se shodla na novele o asistentech pedagoga, odmítání postižených žáků zatím neprošlo.
  • asistenti pedagogů
  • inkluze
  • školství
  • vláda
  • Andrej Babiš
  • Boris Šťastný

Asistenty pedagoga mají od září 2027 dostávat základní školy podle velikosti a počtu žáků s potřebou podpory, ne podle doporučení pro konkrétní dítě. Počet asistentů se zastropuje a stát podle Novinek ušetří asi miliardu korun ročně. Motoristé po týdenním sporu prosadili tři z pěti požadavků. Školy budou mít spádové pedagogicko-psychologické poradny, ale až později. Když rodiče neposlechnou výzvu ředitele, návštěvu poradny jim nařídí OSPOD. Poradny budou povinně zapisovat doporučení do centrálního systému. Právo ředitelů odmítnout dítě se čtvrtým či pátým stupněm podpory neprošlo, Motoristé ho ale chtějí prosadit později. Vláda má novelu projednat v pondělí 19. října.

SouvislostiDnešní podobu společného vzdělávání zavedla novela školského zákona, kterou připravila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) a která platí od září 2016. Robert Plaga byl ministrem školství už v Babišově vládě v letech 2017 až 2021. Novela zavedla pět stupňů podpůrných opatření. O prvním rozhoduje škola, o druhém až pátém poradna. Podporu dnes dostává asi 160 tisíc z přibližně milionu žáků základních škol, včetně dyslektiků. Počet asistentů každý rok roste. Každé dítě má zatím nárok na spádovou školu a do speciální školy smí přejít jen se souhlasem rodičů. Motoristé slibovali rozsáhlou revizi inkluze ve volebním programu, SPD chce obnovit speciální školy. Speciální školy zřizují hlavně kraje a chybí v nich místa i speciální pedagogové a psychologové. I proto koalice odmítání žáků odložila. Podle Deníku N se premiér Babiš v diskusi o novele postavil na stranu Motoristů. Plagovi ale ve středu vyjádřil důvěru.

Raketa jemenských Húsíů zabila na letišti v Rijádu 13 lidí.
  • letectví
  • terorismus
  • válka s Íránem
  • válka v Jemenu
  • Donald Trump
  • Húsíové

Raketa v sobotu 10. října odpoledne zasáhla terminály pro vnitrostátní lety na letišti krále Chálida v Rijádu. Zemřelo 13 lidí a přes 300 bylo zraněno, mezi nimi i poutníci mířící do Mekky. K útoku se přihlásili jemenští povstalci Húsíové, které podporuje Írán. V neděli další střela zabila na letišti jednoho člověka. Letiště zůstává zavřené a lety do Rijádu zrušily například Lufthansa nebo Air France-KLM. Ministerstvo zahraničí doporučuje Čechům jezdit do Saúdské Arábie jen v nezbytných případech a nepřestupovat na tamních letištích. Kdo chce zemi opustit, má jet po zemi do Kataru nebo Bahrajnu.

SouvislostiHúsíové válčí s jemenskou vládou od roku 2014. Saúdská Arábie s nimi bojovala v letech 2015 až 2022. Napětí znovu vzrostlo v červenci, kdy vládní síly podporované Rijádem bombardovaly letiště v Saná ovládané povstalci. Húsíové pak začali útočit raketami, nejdřív hlavně na rafinérii Aramco u Rudého moře a na letecké základny. V říjnu přidali útoky na letiště. Žádají konec saúdských náletů a odškodnění v miliardách dolarů. Saúdská Arábie dala loni na obranu 83 miliard dolarů, dochází jí ale střely do protivzdušné obrany. Útočníci ji zahlcují kombinací dronů a raket, podobně jako Rusko Ukrajinu. Vše probíhá během války USA a Izraele s Íránem, která začala koncem února.

Evropská komise trvá na tom, že Babišův svěřenský fond jeho střet zájmů neřeší.
  • dotace
  • dotace z fondů EU
  • střet zájmů
  • zemědělství
  • Andrej Babiš
  • David Kotora

Transparency International ve středu zveřejnila obsah dopisu od Evropské komise. Podle něj je premiér Andrej Babiš kvůli Agrofertu ve střetu zájmů. Únorové vložení holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust to podle dopisu dostatečně neřeší. V pátek Komise pro ČTK zopakovala, že Babiš je v potenciálním střetu zájmů u zemědělských a kohezních fondů. Babiš to na summitu EU v Bruselu označil za nesmysl. Komise varuje, že může zastavit platby nebo uplatnit finanční opravy. Už v září odložila na půl roku proplacení asi 77 milionů korun pro Agrofert. Opozice upozorňuje, že dotace, které EU neproplatí, by šly z českého rozpočtu.

SouvislostiBabiš měl Agrofert ve svěřenských fondech už během první vlády a audit Komise tehdy také dospěl ke střetu zájmů. Podle statutu RSVP Trust, který zjistily Seznam Zprávy, získají po Babišově odchodu z vlády vliv na fond tři jeho děti. Podle právníků Transparency International by pak mohly správcem jmenovat samotného Babiše. Svou druhou firmu SynBiol si premiér ponechal. Státní zemědělský a intervenční fond, který dotace vyplácí, poslal Komisi podklady 12. října. Neřekl ale, zda Agrofertu dál platí. Agrofert zaměstnává asi 29 tisíc lidí, z toho 18 tisíc v Česku.

Lidé ve 20 z 21 obcí odmítli v referendech větrné elektrárny.
  • obce
  • referendum
  • těžba štěrkopísku
  • Zepiko
  • Česko
  • Majetín

Spolu s komunálními a senátními volbami 9. a 10. října se konalo asi 40 místních referend. Ve 21 z nich lidé hlasovali o větrných elektrárnách a ve 20 je odmítli, například v Kralovicích, Bystré nad Jizerou, Cítolibech nebo v Radeníně a Šebířově na Táborsku. Těsně pro byl jen Dětřichov na Svitavsku. V jižních Čechách lidé odmítli také spalovnu nebezpečného odpadu u Temelína a rozšíření spalovny v Domoradicích. Putim zastavila opravu silnice a přišla tím o krajskou dotaci. Platné referendum zavazuje obec na dva roky, stavbu ale samo nezakazuje. Někteří investoři proto zvažují, zda u svých projektů pokračovat.

SouvislostiOdmítání větrníků v referendech letos prudce zesílilo. Loni dopadla lokální hlasování zhruba nerozhodně, ve 12 obcích pro a ve 13 proti. Letos je poměr 29 ku 2. Průzkumy přitom dlouhodobě ukazují, že 60 až 70 procent lidí výstavbu větrníků podporuje, ovšem raději ne u sebe. Odborníci tomu říkají efekt „ne na mém dvorku“. Na hlasování měly vliv také akcelerační zóny, tedy území se snazším povolováním stavby. Česko je kvůli evropským pravidlům a eurofondům muselo vymezit do konce srpna. Současná vláda ANO, SPD a Motoristů je zúžila zhruba na 11 procent plochy, kterou původně navrhovala Fialova vláda. Zbylo 49 lokalit pro větrníky. Česko vyrábí z větru asi 1 procento elektřiny. Průměr EU je skoro 18 procent, Polsko má 14 procent. V zemi běží asi 220 větrníků s výkonem 380 megawattů. Projekty, o nichž se teď hlasovalo, by tento výkon víc než zdvojnásobily. Obcím investoři nabízeli peníze, například Kačici 6 milionů korun jednorázově a 3,5 milionu ročně.

Krátce

Šum týdne

Prezident Pavel za soukromé lety do Maroka a k volbám zaplatil 456 tisíc korun.

Prezident Petr Pavel v pátek po návratu z dovolené v Maroku uvedl, že za místo v pronajatém letadle do Maroka zaplatil 3750 eur. Za let z Casablanky do Prahy a zpět, kterým 9. října přiletěl volit do Černoučku, zaplatil 15 tisíc eur. Podle svých slov šlo jen o jeho podíl, celkovou cenu letu ani ostatní plátce neuvedl. Domů se ve čtvrtek vrátil linkou Ryanair. Koalice chce, aby ho Sněmovna vyzvala k doložení plateb, bod je ale až na konci schůze. Podle Hradu jeho kancelář cestu neplatila a policie hradí letenky ochranky jen v ceně běžné linky.

Koncept týdne

Veto prezidenta vs. veto Senátu: dvě brzdy, které zákon většinou jen zdrží

Veto znamená, že prezident nebo Senát zákon odmítne a vrátí ho Poslanecké sněmovně. Poslední slovo ale většinou má Sněmovna.

Představte si rodinu, kde o velkém nákupu rozhodují rodiče. Babička i dědeček mohou říct „ne“ a poslat je, ať si to ještě rozmyslí. Když si ale rodiče stojí za svým, koupí to stejně. Veto funguje podobně. Nutí k druhému zamyšlení, ale zakázat obvykle nemůže.

Prezident může zákon do patnácti dnů vrátit. Sněmovna ho pak přehlasuje nadpoloviční většinou všech poslanců, tedy 101 hlasy z 200. Senát má na zákon třicet dní. Může ho zamítnout, nebo ho vrátit s úpravami. Zamítnutí Sněmovna přehlasuje také 101 hlasy. Úpravy Senátu může přijmout. Obě veta tak zákon zdrží o týdny, ne o roky. Když Sněmovna veto přehlasuje, zbývá odpůrcům jen stížnost u Ústavního soudu. Některé zákony ale Senát zablokovat natrvalo může, protože bez jeho souhlasu neprojdou. Patří k nim změny ústavy, volební zákon nebo jednací řád Senátu. Změny ústavy naopak prezident vetovat nemůže.

Tento týden Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto zákona o státních úřednících, a to 104 hlasy. Senát stejný zákon vetoval už v srpnu. Po senátních volbách, ve kterých ANO nezískalo ani jedno křeslo, si opozice v Senátu udrží většinu. Vládní zákony tak může dál vracet a zdržovat.

O vetu uslyšíte pokaždé, když vláda prosadí sporný zákon. Nejvíc bude záležet na zákonech o ústavě a o volbách. Tam bez souhlasu Senátu neprojde nic.