Deset minut týdně

Hlavní zprávy

Krátce

• Drony potopily loď u Bulharska: posádka nenalezena, druhou hořící loď námořníci opustili, Kyjev viní Rusko.

  • média
  • požáry
  • válka na Ukrajině
  • vývoz
  • Ilijana Jotovová
  • Rumen Radev

  Útok námořních i vzdušných dronů se odehrál asi 130 kilometrů od pobřeží, východně od města Bjala. Loď Alfa Watan pod vlajkou Toga se potopila asi za tři minuty. Pátrání po její posádce Bulharsko ve středu ukončilo, nikoho nenašlo. Na lodi Able pod vlajkou Palau vypukl požár. Všech 18 námořníků (11 Turků a 7 Indů) zachránil bulharský trajekt, dva jsou zranění. Den předtím drony zasáhly tureckou loď s ukrajinským obilím u Rumunska, dva lidé zemřeli. Ukrajinský prezident Zelenskyj viní z obou útoků Rusko. Bulharsko útok zatím nikomu nepřipsalo a projednalo ho v EU a NATO.

  SouvislostiRusko a Ukrajina už několik měsíců útočí drony na nákladní lodi v Černém moři, aby si navzájem omezily vývoz. Rusko míří hlavně na ukrajinské obilí, Ukrajina na ruskou ropu. Útok u Bulharska je první svého druhu v jeho výlučné ekonomické zóně. To je pás moře do 200 námořních mil od pobřeží, kde má stát hlavně právo těžit. Nejde o jeho území, které končí 12 mil od břehu. Útok tam proto podle odborníků není útokem na člena NATO. Turecko navrhlo příměří v útocích na lodě, ruský ministr Lavrov ale tvrdí, že by ho nešlo uhlídat.

• Vznikl hollywoodský gigant Skydance: Paramount koupil Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů.

  • film
  • obchod
  • státní zástupce
  • svoboda médií
  • David Ellison
  • CBS

  Americká mediální skupina Paramount Skydance v úterý dokončila převzetí konkurenční firmy Warner Bros. Discovery za zhruba 110 miliard dolarů, tedy asi 2,4 bilionu korun. Pod jednou střechou jsou teď studia Paramount a Warner Bros., streamovací služby Paramount+ a HBO Max a zpravodajské stanice CNN a CBS News. Skupina má knihovnu asi 15 tisíc filmů, od Harryho Pottera přes DC Comics po Kmotra. Akcie se přesunuly z trhu Nasdaq na newyorskou burzu pod značkou SKYD. Poslední právní překážku odstranila minulý týden dohoda s 12 americkými státy v čele s Kalifornií.

  SouvislostiPodle agentury Reuters přichází spojení v době, kdy Hollywoodu ubývá předplatitelů kabelové televize, získávání diváků streamovacích služeb je drahé a odbory tlačí kvůli pracovním místům a právům tvůrců. Paramount v březnu přeplatil nabídku Netflixu. Americké ministerstvo spravedlnosti v červnu uzavřelo antimonopolní šetření, obchod pak schválily i Evropská komise a britské úřady. V dohodě s 12 státy se Paramount zavázal přesunout větší část filmové produkce do USA a zřídit radu, která má hlídat redakční nezávislost CNN a CBS. Šéf skupiny David Ellison říká, že název Skydance má zachovat samostatnou identitu obou studií.

• Španělsko protestuje kvůli bydlení: zemřela vystěhovaná 87letá seniorka, předčasné volby budou 29. listopadu.

  • dostupnost bydlení
  • krajní pravice
  • protesty
  • vláda
  • volby
  • Maricarmen Abascalová

  Ve středu večer zemřela v madridské nemocnici 87letá Maricarmen Abascalová. Její soudní vystěhování z nájemního bytu, kde žila 70 let, spustilo 23. září protesty, které se rozšířily do více než 50 španělských měst. Sdružení nájemníků vyzvalo ke generální stávce 11. listopadu. Vláda premiéra Pedra Sáncheze reagovala dvěma dekrety, podle nichž by zranitelní nájemníci nesměli být vystěhováni do roku 2030. Dolní komora je zamítla a Sánchez vyhlásil předčasné volby na 29. listopadu. Parlament se v úterý rozpustil a vláda přijala podobné dekrety znovu. Schválit je má dočasný orgán, který parlament do voleb zastupuje.

  SouvislostiŠpanělsku chybějí byty. Po prasknutí realitní bubliny před téměř dvaceti lety se stavělo málo, poptávku přitom zvedaly nízké úroky a přistěhovalci. Podle centrální banky dnes chybí asi 750 tisíc bytů. Ceny nemovitostí loni rostly třikrát rychleji než mzdy. Sociální byty tvoří jen 1,7 procenta bytového fondu. Víc než polovina lidí od 18 do 34 let žije s rodiči nebo je na nich finančně závislá. Abascalové zvýšila nájem investiční firma, která dům koupila v roce 2020. Dekrety neprošly i proto, že proti nim hlasovala katalánská strana Junts, na které menšinová vláda závisela. V průzkumech vede opoziční Lidová strana s asi 33 procenty.

• Válka v Jemenu se rozhořela: vláda se Saúdy útočí na Húsíe, ti ostřelují saúdská letiště.

  • válka
  • válka s Íránem
  • válka v Jemenu
  • Húsíové
  • Hútíové
  • Báb al-Mandab

  Mezinárodně uznávaná jemenská vláda v neděli ohlásila operaci Úsvit Jemenu. Jejím cílem je získat zpět území, která drží povstalci Húsíové, včetně hlavního města Saná. Koalice vedená Saúdskou Arábií v pondělí nasadila asi sto letounů a podle svých slov zasáhla na tři sta cílů. Vládní síly hlásí postup u průlivu Báb al-Mandab, Húsíové to popírají. Povstalci odpovídají raketami a drony na letiště v Adenu, Rijádu a Abhá, kde zemřeli tři lidé. Pákistán už do Saúdské Arábie vyslal vojáky a Turecko posílá zbraně. Další nasazení má v příštích dnech projednat turecký parlament.

  SouvislostiHúsíové podporovaní Íránem drží Saná od roku 2014. Saúdská Arábie zasáhla v roce 2015 a od příměří z roku 2022 byly boje tlumenější. Letos se konflikt znovu rozhořel s válkou USA a Izraele proti Íránu. V září Húsíové ovládli pobřeží Rudého moře a průliv Báb al-Mandab, tedy jižní vstup do Rudého moře a k Suezskému průplavu. Útoky na saúdská města, ropovody a lodní dopravu zvyšují tlak na trh s ropou. Pákistán, Saúdská Arábie a Turecko uzavřely v srpnu v Mekce pakt o vzájemné obraně a teď ho poprvé uvedly do praxe. Kvůli bojům odešlo z domovů přes 200 tisíc Jemenců.

• USA uvalily sankce na soud v Haagu: zákaz transakcí, americké firmy mají půl roku na odchod.

  • sankce
  • soudy
  • Donald Trump
  • Marco Rubio
  • Navi Pillayová
  • Evropská komise

  Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek oznámil, že USA zakazují finanční transakce s Mezinárodním trestním soudem. Majetek soudu v USA se zmrazí. Americké firmy a lidé mají šest měsíců na to, aby s ním ukončili obchody. Trestat bude možné i firmy, které soudu poskytují služby. Výjimky platí například pro telekomunikace, software a penze. Soud sankce odmítl jako útok na vládu práva. Evropská komise je označila za hluboce politováníhodné a slíbila soudu pomoc. Do účinnosti sankcí podle ní zbývá půl roku na jednání.

  SouvislostiMezinárodní trestní soud vznikl v roce 2002 a stíhá válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Má 125 členů, mezi nimi všechny státy EU. USA ani Turecko členy nejsou. Trumpova vláda už dříve potrestala soudce a prokurátory soudu. Vadí jí zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a dřívější vyšetřování amerických vojáků v Afghánistánu, které soud už uzavřel. Den předtím Rusko požádalo Nizozemsko a další země o vydání lidí ze soudu. Moskevský soud je v nepřítomnosti odsoudil na 3,5 až 15 let. Stalo se to poté, co soud v Haagu vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí.

• USA stáhly bombardéry z Británie: kvůli varování před íránským dronovým útokem na základnu Fairford.

  • dronové útoky
  • jaderné zbraně
  • letectví
  • média
  • terorismus
  • válka s Íránem

  Spojené státy v neděli stáhly z britské základny Fairford zpět do USA všech dvanáct bombardérů B-1. Některé vzlétly dřív, než byla ve vzduchu tankovací letadla pro přelet Atlantiku. Podle New York Times dostali velitelé nová varování před dronovým útokem, který měly nařídit íránské revoluční gardy. Prezident Donald Trump mluvil o konkrétních hrozbách, ministr zahraničí Marco Rubio ale přímou souvislost s incidentem u základny odmítl. Britská policie v úterý zadržela sedmého podezřelého, 22letého Brita. Pět mužů zadržených u základny 27. září a šestý muž s britsko-íránským občanstvím jsou na kauci. Írán jakékoli zapojení popírá.

  SouvislostiZ Fairfordu, asi 150 kilometrů západně od Londýna, startovaly americké bombardéry k úderům na Írán. Londýn je povolil jen proti raketovým stanovištím, která ohrožovala lodě v Hormuzském průlivu, a k obranným úderům. Írán už dřív označil takové základny za legitimní cíle. Podle dostupných zpráv šlo o jedinou základnu USA v Evropě se strategickými bombardéry. Mise z Ameriky nebo z ostrova Diego García v Indickém oceánu budou delší. Podle NYT se Írán mohl inspirovat loňskou akcí Ukrajiny, která propašovala drony hluboko do Ruska a zničila nebo poškodila nejméně dvanáct letadel. Británie má od května stupeň teroristické hrozby „vážná“, podle něj je útok vysoce pravděpodobný.

• Rozpočet EU se má zmenšit: Irsko navrhuje 1,62 bilionu eur, o 8 procent méně než Komise.

  • dotace
  • rozpočet Evropské unie
  • zemědělství
  • Andrej Babiš
  • Eva Nerudová
  • Evropská komise

  Irské předsednictví v sobotu navrhlo unijní rozpočet na roky 2028 až 2034 ve výši 1,622 bilionu eur, asi 39,5 bilionu korun. To je o 141 miliard eur, tedy asi o 8 procent, méně, než loni v červenci navrhla Evropská komise. Nejvíc se škrtá u vnější politiky EU (o 17 procent) a v kapitole na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost (o 13 procent). Zemědělství a regionální dotace klesají o 3 procenta, což podle analytika Deloitte Davida Marka může Česku snížit objem evropských dotací. Návrh projednají lídři EU na summitu v Bruselu, který začíná příští čtvrtek, a Česko na něm zastoupí premiér Andrej Babiš.

  SouvislostiRozpočet EU se schvaluje na sedm let a musí s ním souhlasit všechny členské státy. Česko a dalších 16 zemí už dříve dopisem varovaly před škrty v zemědělství a regionálních dotacích. Německo, Nizozemsko, Švédsko a Rakousko, které do rozpočtu platí víc, než z něj dostávají, žádaly snížení o několik set miliard eur. Spor je i o příjmy. Irsko přebírá pět nových zdrojů navržených Komisí, například příspěvek velkých firem a část výnosů z emisních povolenek a uhlíkového cla. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová v červenci řekla, že bez nich nebo bez vyšších příspěvků států by se rozpočet musel snížit o 40 procent. Předseda Evropské rady António Costa doufá v dohodu do konce roku.

• Konec státního nákupu vakcín proti covidu: od roku 2027, o úhradě rozhodne SÚKL.

  • covid-19
  • očkování
  • veřejné zdravotní pojištění
  • zdravotnictví
  • Adam Vojtěch
  • ANO

  Od roku 2027 už stát nebude zajišťovat vakcíny proti covidu-19, oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Podle něj se z ní stane běžná vakcína. Zda ji zdravotní pojišťovny zaplatí celou, jen zčásti, nebo vůbec, rozhodne Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), pokud o to požádá výrobce. Dosud mají očkování proti covidu zdarma všichni zájemci. Pro letošní sezonu je ještě k dispozici 900 000 dávek z původní společné objednávky EU, jejíž dodávky letos končí. V minulé sezoně se využila necelá třetina dostupných vakcín.

  SouvislostiVojtěch krok popisuje jako odchod od mechanismu zavedeného po covidu. Česko objednalo vakcíny v roce 2020 a podle ministerstva za ně zaplatilo 19 miliard korun. Z 41 milionů dávek využilo méně než polovinu, asi 4 miliony darovalo jiným zemím a přes 18 milionů dávek za 8 miliard korun prošlo a bylo zlikvidováno. Mezi lety 2022 a 2023 zájem klesl o více než 80 procent, pak vždy zhruba o třetinu. Zákon nově u vakcín zavádí posouzení nákladové efektivity, tedy přínosu pro péči a veřejné zdraví vzhledem k ceně. Vakcínu proti chřipce dnes pojišťovny platí jen lidem nad 65 let.

• Tři útoky na polských školách: za týden zemřela školnice, zraněno přes deset lidí.

  • bezpečnost ve školách
  • kriminalita
  • útok nožem ve škole
  • policie
  • Ostrołęka
  • Polsko

  Ve středu v Ostrolence zranil 19letý student střední odborné školy nožem devět lidí a pak i sebe. V batohu měl podomácku vyrobenou výbušninu, kterou učitel se studenty vyhodili z okna, když z ní šel kouř. Ve čtvrtek v obci Leszczydół-Nowiny u Wyszkowa zabil 15letý bývalý žák 37letou školnici a zranil učitelku a ředitele. V sobotu zranila 21letá žena ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, nikdo z nich není v ohrožení života. Policie v pátek zkontrolovala téměř 50 tisíc škol a zadržela 76 lidí, 59 škol přerušilo výuku.

  SouvislostiÚtoky na polských školách byly dosud ojedinělé. Všechny tři se staly v Mazovském vojvodství kolem Varšavy. Premiér Donald Tusk varoval před napodobiteli. Upozornil, že čtvrteční útočník měl na hlavě helmu s kamerou a chtěl čin natočit. Úřady prověřují, zda útočníky někdo neradikalizoval. Na sítích se šířily zvěsti o internetové výzvě a o „krvavém pátku“, policie ale zatím nic takového nezjistila. Podobný útok se stal minulý týden ve slovenském Staškově, kde zemřela učitelka a žákyně. Slovenská policie proto v pátek také posílila dohled u škol.

• EU schválila český rozpočtový plán: schodek má klesnout z 2,8 na 1,2 procenta HDP do roku 2030.

  • EET 2.0
  • ekonomika
  • fiskální plán
  • obrana a zbrojení
  • státní rozpočet
  • veřejné finance

  Rada EU v pátek v Lucemburku schválila Česku střednědobý rozpočtový plán na roky 2027 až 2030. Schodek veřejných financí má klesat z 2,8 procenta HDP v roce 2027 na 2 procenta v roce 2028, 1,6 procenta v roce 2029 a 1,2 procenta v roce 2030. Vláda chce šetřit hlavně pomalejším růstem výdajů, lepším výběrem daní a bojem proti šedé ekonomice, mimo jiné přes EET 2.0. Ministryně financí Alena Schillerová zvažuje vyšší daně z hazardu, úpravy spotřebních daní a zdanění investičních bytů. Návrh ale zatím nepředstavila. Sněmovna už má na stole zvláštní daň pro rafinérie.

  SouvislostiTakové plány na několik let dopředu zavedla EU nedávnou reformou rozpočtových pravidel. Každá země v nich slibuje, jak bude snižovat schodek. Česko příští rok začíná z vysokého schodku. Státní rozpočet na rok 2027 počítá s deficitem 386 miliard korun, o 76 miliard víc než letos. Vyšší byl jen v pandemickém roce 2021, a to téměř 420 miliard. Plán využívá evropskou výjimku pro vyšší výdaje na obranu. Ta dovoluje dočasně překročit dohodnutou dráhu, v rozpočtu na rok 2027 asi o 70 miliard korun. Schillerová vyšší schodek vysvětluje potřebou investic do dopravy, zdravotnictví a škol.

• NATO má plán obrany proti Rusku: spoléhá na drony a umělou inteligenci, představí ho 12. října.

  • hybridní válka
  • obrana a zbrojení
  • technologie
  • umělá inteligence
  • válka
  • válka na Ukrajině

  Podle agentury Bloomberg by NATO ruský vpád nejdřív zastavilo pozemními silami, levnými drony, stroji s malou posádkou a zaměřováním cílů pomocí umělé inteligence. Pak by zničilo ruské velení a rychle porazilo ruské síly. Dokument nazvaný Teorie vítězství představí v pondělí 12. října v Polsku nejvyšší velitel NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich. Plán počítá jen s obranou, ne s útokem na Rusko. Má odradit Moskvu od útoku a lidem vysvětlit, proč státy víc platí za obranu. Šéf NATO Mark Rutte nedávno řekl, že Rusko podle něj konvenční útok nechystá.

  SouvislostiVálka na Ukrajině od roku 2022 ukázala, že drony mění boj. NATO proto v létě oznámilo, že za pět let dá přes 40 miliard dolarů na obranu proti dronům. Do konce roku 2027 chce vycvičit pětkrát víc jejich operátorů. Evropští spojenci v posledních letech výrazně zvýšili výdaje na obranu. Spory se ale vedou o to, kolik peněz dát na tradiční zbraně jako tanky a kolik na nové technologie. Do toho USA zjišťují u spojenců, kolik dávají na obranu. Podle iDNES.cz chtějí omezit vojáky a techniku, které vyčleňují na obranu Evropy.

• Ostravar končí v Ostravě: hlavní značky se budou vařit na Smíchově, práci ztratí asi 120 lidí.

  • pivovarnictví
  • průmysl
  • zaměstnanost
  • odbory
  • Ostravar
  • Pivovary Staropramen

  Ostravar, který patří Pivovarům Staropramen, bude během roku 2027 v několika etapách utlumovat výrobu. Jeho hlavní značky, například Ostravar nebo Mustang, se pak budou vařit v pivovaru na pražském Smíchově. Práci ztratí asi 120 lidí z výroby. Firma pro ně nad rámec kolektivní smlouvy chystá program podpory s pomocí při hledání práce, poradenstvím i psychologickou pomocí a postup chce koordinovat s krajskou pobočkou Úřadu práce. Sklady, rozvoz a obchodní tým v kraji zůstanou, co bude s areálem na Hornopolní ulici, zatím není jasné.

  SouvislostiFirma rozhodnutí zdůvodňuje klesající spotřebou piva a rostoucími náklady na obaly, energie a dopravu. Výrobu proto chce soustředit do menšího počtu pivovarů. Spotřeba piva v Česku klesá už řadu let. Ostravar vznikl v roce 1897 a patří mezi deset největších pivovarů v zemi. Většina jeho piva se vypije na Ostravsku, Karvinsku, Opavsku a Novojičínsku. Pivovary Staropramen vlastní severoamerická skupina Molson Coors a na českém trhu jsou dlouhodobě druhé za Plzeňským Prazdrojem. Na chuť piv má na Smíchově dohlížet bývalý vrchní sládek Ostravaru, který stál za jejich recepturami.

• Exšéf německé rozvědky zadržen: August Hanning je podezřelý, že kupoval tajné dokumenty a radil cizí tajné službě.

  • média
  • špionáž
  • tajné služby
  • August Hanning
  • Spolková zpravodajská služba
  • Veřejnoprávně

  Osmdesátiletého Hanninga zadrželi v úterý v jeho domě v Nordwalde u Münsteru. V Bavorsku zatkli i jeho bývalého vedoucího kanceláře Manfreda D. Ten mu podle státních zástupců zhruba od roku 2010 nejméně do června 2022 za peníze předal asi 2000 dokumentů BND, často utajovaných. Podle německých médií šlo například o zprávy o íránském jaderném programu nebo ruské armádě. Hanning je podezřelý, že z nich nejméně jednou sestavil bezpečnostní analýzu pro cizí tajnou službu. Úřady stát neuvedly, podle Spiegelu šlo zřejmě o Ázerbájdžán. Zda analýza k adresátovi dorazila, se teprve vyšetřuje. Při odsouzení mu hrozí šest měsíců až deset let vězení.

  SouvislostiHanning vedl BND, německou zahraniční rozvědku, v letech 1998 až 2005. Pak byl do roku 2009 státním tajemníkem na ministerstvu vnitra a potom pracoval jako bezpečnostní poradce. Na dokumenty narazili vyšetřovatelé loni v září při domovní prohlídce v jiné kauze, únosu dětí hamburské podnikatelky Christiny Blockové. Hanning měl finanční potíže: kvůli členství v dozorčí radě lotyšské PNB Banka, které Evropská centrální banka v roce 2019 odebrala licenci, mu soudy obstavily část majetku i důchod. Úřady prověřují, zda to nebyl důvod k vynášení informací. Spiegel případ označil za bezprecedentní v poválečných německých dějinách.

• Francii zachvátily studentské protesty: kvůli chybějícím učitelům a zchátralým školám, přes 6600 zadržených.

  • nedostatek učitelů
  • protesty
  • školství
  • studentské protesty
  • Laurent Nuñez
  • policie

  Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci od poloviny září blokují školy a demonstrují kvůli nedostatku učitelů, přeplněným třídám a chátrajícím budovám. V úterý podle úřadů vyšlo do ulic 256 tisíc lidí, podle organizátorů 450 tisíc, ve čtvrtek přes 70 tisíc. Část akcí provází násilí. Policie zadržela přes 6600 lidí, zraněno bylo 215 studentů a téměř 800 policistů. Patnáctiletý chlapec v Lens přišel o ruku po výbuchu policejního granátu, vláda proto tyto granáty na studentských protestech pozastavila. Premiér Sébastien Lecornu slíbil opatření do konce října. Studentům to nestačí a na příští týden chystají další demonstrace.

  SouvislostiFrancouzské školství je podle odborů i studentů léta podfinancované. Výdaje na středoškoláka se za deset let téměř nezměnily: v roce 2010 činily 11 910 eur, v roce 2024 to bylo 11 660 eur. Začínající učitelé berou jen o málo víc než minimální mzdu, v 80. letech to byl dvojnásobek. Na začátku školního roku chyběli učitelé v každé druhé škole. Nejhůř jsou na tom chudá předměstí: v departementu Seine-Saint-Denis jsou výdaje na žáka o 30 procent nižší než celostátní průměr. Peníze se hledají těžko, protože dluh Francie se blíží 120 procentům HDP. Vláda proto v rozpočtu chystá úspory, mimo jiné na platech státních zaměstnanců.

• Estonsko posouvá vojáky k Rusku: hlavní brigáda se stěhuje 50 km od hranice, kupuje rakety dostřelu 300 km.

  • obrana a zbrojení
  • válka na Ukrajině
  • Financial Times
  • NATO
  • Estonsko
  • Petrohrad

  Estonsko podle listu Financial Times trvale posouvá svou armádu blíž k Rusku. Hlavní bojová síla, 1. pěší brigáda, se stěhuje z Tapy, která leží 130 kilometrů od hranice, do Jõhvi asi 50 kilometrů od hranice. V pohraniční Narvě vzniká základna pro 200 stálých vojáků, v krizi až pro tisíc. Země také kupuje devět amerických raketometů HIMARS se střelami s doletem 300 kilometrů. Petrohrad je od Tapy 260 kilometrů. Estonská rozvědka nečeká, že by Rusko v příštích dvou letech začalo otevřenou válku s NATO. Obává se ale omezeného útoku, například na Narvu.

  SouvislostiEstonsko dosud počítalo s rychlou mobilizací a partyzánskou válkou v lesích a bažinách, než dorazí spojenci. Válka na Ukrajině ale podle estonských činitelů ukázala, že Rusko na vlastní ztráty nehledí a obsazené území nevydá. Vláda proto v květnu přijala koncept aktivní obrany, tedy bránit zemi od samé hranice. Rozvědka se obává hlavně konce války na Ukrajině, kdy se ruská armáda uvolní. Kritické jsou podle ní příští jeden až čtyři roky. Útok na Narvu, kde žijí hlavně rusky mluvící lidé, by mohl otestovat, zda spojenci napadené zemi pomohou. Estonsko má 1,3 milionu obyvatel a jen 4200 stálých vojáků. Letos dá na obranu 5,4 procenta HDP.

• Francie otestovala jadernou raketu: M51.3 odpálila z ponorky, Kreml mluví o militarizaci Evropy.

  • jaderné zbraně
  • obrana a zbrojení
  • válka na Ukrajině
  • Emmanuel Macron
  • Vladimir Putin
  • francouzské námořnictvo

  Francie v úterý 6. října poprvé odpálila modernizovanou balistickou raketu M51.3 z jaderné ponorky Le Vigilant u pobřeží Bretaně. Raketa nenesla jadernou hlavici a dopadla do vymezené oblasti v severním Atlantiku. Odpal sledoval z paluby fregaty prezident Emmanuel Macron, podle deníku Le Parisien vůbec poprvé osobně. Raketa může nést několik jaderných hlavic. Odhady jejich počtu i doletu se ale liší a Francie přesný dosah nezveřejňuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil test za důkaz militarizace Evropy a řekl, že Rusko zůstane ostražité.

  SouvislostiTest patří k modernizaci francouzských jaderných sil v době napětí mezi Evropou a Ruskem. Francie je od odchodu Británie jedinou jadernou mocností v EU. Má čtyři ponorky s balistickými raketami a nejméně jedna je vždy na moři. Země tak může vrátit úder i po překvapivém útoku. Dosud měla asi 290 hlavic. Letos Macron oznámil, že jejich počet už nebude zveřejňovat, a naznačil posílení arzenálu. Evropským spojencům, hlavně Německu, nabízí spolupráci a společná cvičení. O použití zbraní ale dál rozhoduje jen francouzský prezident, na rozdíl od amerických pum sdílených v NATO.

• Salmonelóza v Újezdu nad Lesy: 486 nemocných po školním obědě, radnice chystá odškodnění.

  • bezpečnost potravin
  • kriminalita
  • salmonelóza
  • školní jídelny
  • Hygienická stanice hlavního města Prahy
  • Lidl

  V pátek hygienici evidovali 486 nemocných. U 284 z nich laboratoř salmonelózu potvrdila a 108 lidí skončilo v nemocnici. Nákazu podle hygieniků způsobila prošlá a nedostatečně tepelně upravená vejce v uhlířských špagetách, které jídelna Masarykovy základní školy podala 21. září. Kromě dětí onemocněli i učitelé, kuchařky, děti ze školky a senioři z pečovatelské služby. Policie případ vyšetřuje jako ohrožování zdraví závadnými potravinami z nedbalosti, za které hrozí až dva roky vězení. Hygienici zahájí správní řízení o pokutě. Radnice Prahy 21 chystá online formulář k žádostem o odškodnění z pojištění školy a městské části.

  SouvislostiPočty nemocných rostou hlavně proto, že lidé chodili k lékaři a vraceli dotazníky se zpožděním. Vyplněný dotazník zatím odevzdalo 58 procent strávníků. Podle hygieniků se nákaza dál nešíří, mezi lidmi se přenáší jen málokdy. Salmonela se běžně vyskytuje ve vejcích a drůbeži. Ničí ji jen důkladné tepelné zpracování, mráz na ni nepůsobí. Státní veterinární správa od konce července našla salmonelu ve čtvrtině z více než 90 vzorků dovezeného drůbežího masa. Inspekce tento týden varovala před kuřecím masem z Rumunska a Maďarska z Lidlu v Ústí nad Labem, které si lidé mohli doma zamrazit.

• Pražské taxíky bez cenového stropu: od října neplatí ani dosavadních 42 Kč za kilometr.

  • doprava
  • taxislužby
  • Bohuslav Svoboda
  • Jaromír Beránek
  • Tomáš Prouza
  • odbory

  Od 1. října v Praze neplatí cenové stropy pro klasické taxíky s taxametrem. Magistrát k 30. září zrušil takzvaný cenový výměr, tedy úřední předpis s nejvyššími cenami. Od 1. srpna přitom stál kilometr nejvýš 42 korun, předtím 36. Taxikáři si teď mohou účtovat, kolik chtějí. Pražané i turisté o tom nebyli předem upozorněni. Podle dokumentu o změně rozhodlo vedení města. Náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) to popírá: podle něj rozhodl sám odbor daní, poplatků a cen. Se zrušením nesouhlasí a chce ho co nejdřív zvrátit. Služeb jako Uber či Bolt se změna netýká.

  SouvislostiAsi dva roky o cenách taxi v Praze nerozhoduje rada města, ale úřad magistrátu. Ten vydává takzvané opatření obecné povahy. Pro služby typu Uber či Bolt zrušilo regulaci cen už ministerstvo financí na začátku loňského roku. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana poslal Beránek 30. června odboru pokyn zrušit dosavadní výměr. Beránek tvrdí, že chtěl jen podklady pro debatu. O cenách jednal na jaře s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS) a s taxikáři. V koalici ale nebyla shoda. Sněmovna v září schválila novelu, podle které by města mohla po řidičích taxi chtít zkoušku z češtiny nebo místopisu.

• Mírová jednání v Miami skončila dřív: po dohodě Trumpa s Putinem o dodávkách ruské nafty.

  • ceny ropy
  • diplomacie
  • energetika
  • válka na Ukrajině
  • vývoz
  • Donald Trump

  Zástupci USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO jednali v pátek v Miami o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory měly trvat do soboty, druhý den se ale podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda nekonal. Skončily ve stejný den, kdy Donald Trump po telefonátu s Vladimirem Putinem oznámil dohodu o ruské naftě. Rusko podle ní okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 000 tun nafty a v dalších měsících ještě víc. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodu ostře kritizoval. Americký vyjednávač Steve Witkoff jednání označil za konstruktivní a slíbil, že diplomatické úsilí bude pokračovat.

  SouvislostiUkrajina se brání ruské invazi od února 2022. USA chtěly do konce října zprostředkovat nové kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Kreml v září připouštěl třístranná jednání v říjnu. Nyní ale tvrdí, že je Ukrajina zmařila dronovým útokem na Moskvu během zářijových ruských voleb. V Miami se podle Witkoffa mluvilo o přípravě na zimu, o odolnosti ukrajinské energetiky a vývozu obilí. Na programu byly také bezpečnostní záruky, poválečná obnova a vstup Ukrajiny do EU. Americký tým vedl Witkoff s Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem.

• Česko dostalo první peníze ze SAFE: 7,5 miliardy korun z unijního obranného úvěru jde na dálnici D11.

  • obrana a zbrojení
  • SAFE
  • Andrej Babiš
  • Péter Magyar
  • Evropská komise
  • Evropská unie

  V úterý přišlo do Česka 309 milionů eur, tedy přes 7,5 miliardy korun. Je to 15 procent z celkem zhruba dvou miliard eur, asi 49 miliard korun, které si Česko z programu půjčuje. Nejde o dotaci, ale o úvěr, který bude stát splácet. Ministerstvo obrany pošle první peníze na dálnici D11, aby ji mohla využívat i armáda. Na dálnici půjde z celé půjčky asi 23 miliard korun, na tanky Leopard 2A8 dalších 20 miliard a zbytek na nákladní vozy Tatra T-815. Ministerstvo zvažuje i účast ve druhém kole programu. Komise ho musí vyhlásit do konce roku.

  SouvislostiSAFE je úvěrový nástroj EU až za 150 miliard eur. Členské státy si z něj mohou levněji půjčit na obranu. Zapojilo se 19 zemí, nejvíc si půjčuje Polsko, přes 43 miliardy eur. Podmínkou byl společný nákup s jinou zemí, nejméně 65 procent dílů z EU a dodání do konce roku 2030. O půjčku požádala vláda Petra Fialy, vláda Andreje Babiše rozdělení peněz letos upravila. Komise plán schválila v březnu. Ve druhém kole může být asi 20 miliard eur, protože Maďarsko a Itálie si nakonec půjčí méně, než chtěly.

• Dálnice D35 u Svitav má stavitele: za 71,3 miliardy korun, hotovo má být v roce 2032.

  • doprava
  • PPP projekty
  • stavebnictví
  • Ivan Bednárik
  • ministerstvo dopravy
  • dálnice D35

  Ministerstvo dopravy v úterý vybralo konsorcium ViaAlliance35, které postaví 35,4 kilometru dálnice D35 mezi Opatovcem u Svitav a Mohelnicí. Nabídlo 71,3 miliardy korun, dva konkurenti chtěli 76,2 a 86 miliardy. Na úseku vznikne i téměř čtyřkilometrový tunel Dětřichov, nejdelší silniční tunel v Česku. Neúspěšní uchazeči teď mohou podat námitky a smlouvu musí schválit vláda i Sněmovna. Pokud vše půjde dobře, stavba začne na přelomu roku a potrvá 70 měsíců, tedy do roku 2032. Řidiči budou platit stejně jako na jiných dálnicích, dálniční známkou.

  SouvislostiD35 má spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a ulevit přetížené D1. Řidiči dnes ve špičkách stojí v kolonách u Moravské Třebové. Úsek se staví formou PPP: soukromá firma dálnici postaví, zaplatí a asi 22 let ji provozuje. Stát jí přes Státní fond dopravní infrastruktury začne platit až po zprovoznění. Výše plateb bude záviset na tom, zda je dálnice průjezdná a v dobrém stavu. Konsorcium tvoří firmy Cintra, Strabag, Budimex a Invesis. Na rozdíl od první PPP dálnice D4 jsou pozemky už vykoupené, takže se může stavět hned po podpisu smlouvy.

• Komise mění pravidla rozšiřování EU: mezikroky jednání odhlasuje většina, noví členové budou patnáct let ve zkušební době.

  • právní stát
  • rozšíření Evropské unie
  • Marta Kosová
  • Viktor Orbán
  • Evropská komise
  • Evropská unie

  Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová v úterý představila návrh, podle kterého by členské státy o otevírání vyjednávacích klastrů a dalších mezikrocích přístupových jednání rozhodovaly kvalifikovanou většinou. Dosud musely souhlasit všechny. Klastry jsou skupiny několika kapitol, o kterých se s kandidátskou zemí jedná. Nové členy by čekala patnáctiletá zkušební doba. Kdyby porušovaly demokratické hodnoty nebo nespolupracovaly s Unií, mohly by přijít o hlasovací práva nebo o evropské peníze. Kandidáti by se naopak mohli zapojit do vybraných unijních politik už před vstupem. Návrh musí schválit členské státy, tedy i Česko.

  SouvislostiKomise chce zabránit tomu, aby jednání zablokoval jeden stát. Maďarsko za bývalého premiéra Viktora Orbána takto blokovalo otevírání klastrů s Ukrajinou. Pojistky pro nové členy mají zároveň uklidnit státy, které jsou k rozšiřování skeptické. Naposledy do EU vstoupilo Chorvatsko v roce 2013. Nejdál je teď Černá Hora. Má otevřených všech 33 kapitol a 18 z nich předběžně uzavřela. Vstoupit chce v roce 2028. Následuje Albánie, Ukrajina a Moldavsko letos v létě otevřely první dva klastry. Na konci října má Komise pro tyto čtyři země zveřejnit plány na dokončení jednání.

• Vláda odložila novelu o asistentech pedagoga: Motoristé a SPD chtějí víc speciálních tříd, kulturní politika prošla.

  • asistenti pedagogů
  • inkluze
  • kultura
  • školství
  • státní rozpočet
  • vláda

  Novela ministra školství Roberta Plagy (za ANO) má od září 2027 změnit, jak školy dostávají asistenty pedagoga. Místo doporučení poradny pro konkrétního žáka by škola dostala peníze podle počtu tříd, žáků a jejich potřeb a o využití asistentů by rozhodoval ředitel. Podle organizace EDUin by ubylo asi 2500 úvazků a stát by ušetřil zhruba miliardu korun ročně. Ministři Motoristů a SPD projednání přerušili, chtějí víc speciálních tříd a škol. Koalice návrh probere v pondělí. Kulturní politiku na roky 2026–2029 vláda schválila, kulturní organizace ji odmítají, protože podle nich vznikla bez nich.

  SouvislostiAsistent pedagoga je od roku 2016 podpůrné opatření pro žáka. Od té doby se jejich počet podle statistiků více než ztrojnásobil a roste rychleji než počet žáků i učitelů. Proto má novela jejich počet zastropovat. SPD a Motoristé slibovali před volbami zrušení inkluze, vláda se nakonec zavázala k „zásadní revizi“. Novela ruší i povinnost mít asistenta v prvních třídách s víc než 15 žáky, platnou teprve od září. Nová kulturní politika nahrazuje tu, kterou loni v říjnu schválila Fialova vláda. Akční plán k ní má ministerstvo předložit do 30. listopadu.

• Jednání o konci války: USA ho chtějí s Ukrajinou a Ruskem svolat do konce října.

  • diplomacie
  • válka
  • válka na Ukrajině
  • Donald Trump
  • Marco Rubio
  • Vladimir Putin

  Spojené státy navrhují do konce října třístranné setkání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech, jak ukončit válku. V neděli to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mělo by jít o jednání na technické úrovni, tedy ne přímo mezi prezidenty. Přesný termín ani složení delegací zatím nejsou známé. Jako místo jednání navrhly USA už koncem září Spojené arabské emiráty. Rusko dříve opakovaně uvedlo, že žádná jednání nebudou důvodem k příměří a boje budou pokračovat.

  SouvislostiSpojené arabské emiráty hostily třístranné rozhovory už letos. Strany se v Abú Zabí sešly v lednu a na začátku února, v polovině února pak jednaly v Ženevě, k průlomu ale nedošlo. Ukrajina navrhuje okamžité zastavení bojů. Rusko podmiňuje příměří uznáním anexe okupovaných území, předáním celého Donbasu včetně neobsazených částí a jednáním o „příčinách konfliktu“, mezi které řadí snahu Kyjeva vstoupit do NATO. Další příležitostí může být prosincový summit G20 v Miami, kam USA pozvaly Putina. Kreml účast nepotvrdil a chce jednat v Moskvě, Zelenskyj na neutrální půdě.

• Husinec vyschl jako první přehrada: pitná voda ohrožená není, o suchu v pondělí jedná vláda.

  • pitná voda
  • sucho
  • Povodí Vltavy
  • Česko
  • Českobudějovicko
  • Jihočeský kraj

  Vodní nádrž Husinec na Prachaticku ve čtvrtek klesla na nejnižší provozní hladinu, sedm metrů pod běžný stav. Do řeky Blanice teď pouští jen to, co do ní přiteče, zhruba polovinu dřívějších 400 litrů za sekundu. Pitnou vodu to neohrožuje, protože Husinec je pro Prachatice jen záložní zdroj. Jihočeský kraj vyhlásil stav sucha a vyzval lidi, aby šetřili vodou. Povodí Vltavy díky tomu rychleji snižuje odtok z Římova, který zásobuje přes 360 tisíc lidí, a premiér Andrej Babiš svolal na pondělí 12. října jednání Národní koalice pro boj se suchem.

  SouvislostiSucho trvá už druhý rok a letošek je zatím třetí nejsušší od roku 1961. Podle hydrologů k tomu přispívá i teplota asi o 1,5 stupně vyšší než před 30 lety, kvůli které se víc vody vypaří. Husinec z let 1934 až 1939 dosud vypouštěl víc vody, než do něj přitékalo, aby udržel průtok Blanice. Podobně jsou na tom další menší nádrže, třeba Klabava nebo Březová. Velké přehrady jsou stavěné na několik suchých let, přesto se poprvé za 50 let upouští Slapy. Ohlášený déšť podle vodohospodářů nepomůže, protože ho vsákne suchá půda. Nádrže by doplnila až vydatná zima.

• Hlukové limity se nemění: Ústavní soud zamítl návrh senátorů na zrušení nařízení o hluku.

  • hluk
  • ochrana zdraví
  • soudy
  • životní prostředí
  • Senát
  • Ústavní soud

  Ústavní soud ve středu zamítl návrh 14 senátorů na zrušení vládního nařízení o ochraně zdraví před hlukem a vibracemi. Dál tak platí limity, které se od 1. července 2023 v některých kategoriích zvýšily o 5 až 13 decibelů. Například u silnic a dálnic povolených před rokem 2001 je denní limit 68 decibelů místo dřívějších 60. Plénum rozhodlo poměrem 13 ku 2. Soud ale varoval, že další uvolňování by ochranu oslabovalo. Při každé další změně proto bude nutné znovu poměřit zájem na stavbě silnic s právem lidí na zdravé životní prostředí.

  SouvislostiVlády limity od roku 2011 opakovaně uvolňovaly, hlavně u dopravy: v letech 2016, 2018 a 2022. Ministerstvo zdravotnictví to zdůvodňovalo snahou urychlit přípravu dopravních staveb. Podle senátorů stát místo investic do protihlukových stěn, tišších povrchů a obchvatů raději posunul hranici. U silnic III. třídy šlo o 13 decibelů, což odpovídá téměř dvacetinásobku hlukové energie. Obce kritizovaly, že investory teď nic nenutí stavět protihluková opatření. Spory o hluk se vedou třeba v Dluhonicích u Přerova, u Pražského okruhu nebo v brněnských Bosonohách.

Šum týdne