Deset minut týdně

Hlavní zprávy

Krátce

• Volkswagen vypovídá kolektivní smlouvy: odbory v Německu hrozí stávkami od 1. ledna.

  • automobilový průmysl
  • trh práce
  • Arne Meiswinkel
  • IG Metall
  • odbory
  • Volkswagen

  Koncern ke 31. prosinci vypoví podle odborů deset ze třinácti dohod, z nichž se skládá jeho kolektivní smlouva v Německu. Jedna z nich upravuje pracovní dobu a příplatky pro více než 100 tisíc lidí. Dál platí dohoda z roku 2024, která zaměstnancům slibuje zachování pracovních míst do konce roku 2030. Odbory IG Metall hrozí stávkami od 1. ledna, kdy končí příměří. Další jednání s odbory je naplánované na druhou polovinu října. Škoda Auto, která do koncernu patří, opakovaně uvedla, že se jí nový plán koncernu přímo netýká.

  SouvislostiVedení Volkswagenu tvrdí, že firma ztrácí konkurenceschopnost. Čínští výrobci vyvážejí do Evropy levnější auta, koncern zasáhla cla Donalda Trumpa a v Číně ho vytlačují domácí výrobci elektroaut. Akcie Volkswagenu za posledních pět let ztratily skoro dvě třetiny hodnoty. Dozorčí rada začátkem září schválila plán do roku 2030 s úsporami v řádu miliard eur. Koncern sníží počet modelů na polovinu a zvažuje zavření čtyř továren v Německu, kde má vyšší náklady než třeba ve Škodě. Bez smluv by podle Seznam Zpráv mohl snižovat platy a chtít delší pracovní dobu.

• Inflace zrychlila: v září v Německu na 3,3 procenta, v eurozóně na 3,8 procenta.

  • ceny energií
  • inflace
  • úrokové sazby
  • Evropská centrální banka
  • eurozóna
  • Německo

  V Německu byly ceny v září meziročně vyšší o 3,3 procenta, v srpnu o 2,9 procenta. Hranici tří procent inflace překonala poprvé od konce roku 2023. V celé eurozóně vzrostla na 3,8 procenta z 3,2 procenta. To je nejvíc za tři roky a víc, než čekali analytici. Hlavní příčinou jsou energie: v eurozóně meziročně zdražily o 18,8 procenta, v Německu o 14,9 procenta. Česka se to týká hlavně přes Německo. Je to jeho největší obchodní partner a mnoho českých firem na německé ekonomice závisí. Analytici čekají, že Evropská centrální banka letos znovu zvýší úrokové sazby.

  SouvislostiCeny ropy a plynu zvedla válka na Blízkém východě. Začala koncem února americkými a izraelskými útoky na Írán. Benzin Natural 95 je podle ekonoma banky ING v eurozóně nejdražší v historii. Do ostatních cen se drahé energie zatím příliš nepromítají. Bez energií a potravin byla inflace v Německu 2,4 procenta, v eurozóně 2,5 procenta. Banka ABN AMRO ale čeká, že se to změní a inflace v eurozóně na přelomu roku mírně přesáhne čtyři procenta. Němečtí ekonomové odhadují průměrnou inflaci v Německu letos na 2,8 procenta a příští rok na 3,2 procenta. Ke dvěma procentům se má vrátit v roce 2028.

• Evropské řeky měly rekordně málo vody: nejméně od roku 1992, i v Česku některé řeky na historickém minimu.

  • energetika
  • globální oteplování
  • počasí
  • sucho
  • zemědělství
  • Copernicus

  Podle Copernicu, služby Evropské unie pro sledování klimatu, měly řeky v Evropě letos v létě nejnižší průtoky od začátku záznamů v roce 1992. V červenci a srpnu klesly na rekordní nebo téměř rekordní minimum mimo jiné Rýn, Dunaj, Pád, Loira, Rhôna a Seina. Potíže měla nákladní lodní doprava a zemědělcům chyběla voda na zavlažování. Ve Francii, Maďarsku a Rumunsku musely některé jaderné elektrárny dočasně odstavit reaktory, protože neměly dost vody na chlazení. V Česku podle Novinek několik řek v létě kleslo na historické minimum. Sucho trvá i na podzim a přehrady mají často velmi nízkou hladinu.

  SouvislostiZa nízkým stavem řek jsou opakované vlny veder a málo deště. Léto bylo podle Copernicu v Evropě třetí nejteplejší a v západní Evropě nejteplejší v historii měření, s průměrem 21,7 stupně. To je o 2,5 stupně víc než průměr let 1991 až 2020. Na konci léta čelilo rekordních 52 procent kontinentu velmi silné tepelné zátěži. Klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz vysvětluje, že v horku se z krajiny odpaří víc vody, takže sucho přijde rychleji a trvá déle. Krátké bouřky nepomohou, voda rychle odteče. Takto extrémní léto podle něj přijde každé dva až tři roky. Dříve to bylo jednou za 20 až 30 let.

• Baťa končí s výrobou v Česku: závod v Dolním Němčí zavře příští rok, práci ztratí 92 lidí.

  • obce
  • průmysl
  • trh práce
  • Baťa
  • odbory
  • Dolní Němčí

  Firma Baťa během příštího roku postupně zavře závod v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku. Práci tam ztratí 92 lidí. Loni závod vyrobil asi 150 tisíc párů bot. Podle firmy se nevyplácí. Je postavený na velké série, o které dnes není zájem, a přestavba na jinou výrobu by se nevyplatila. Firma jedná s odbory o podmínkách odchodu a lidem nabídne pomoc s hledáním nové práce. Baťa tím v Evropě končí s výrobou běžných bot. Prodejny v Česku i česká centrála ve Zlíně ale zůstanou.

  SouvislostiTěžiště výroby firmy Baťa se už dávno přesunulo hlavně do Asie a Afriky. Dnes vyrábí ve dvanácti zemích, například v Indii, Bangladéši, Pákistánu a Keni. V Evropě jí zůstane jen závod v nizozemském Bestu u Eindhovenu, který dělá pouze pracovní a bezpečnostní obuv. Firmu založil Tomáš Baťa ve Zlíně před 132 lety. Po roce 1945 byla v Československu znárodněna a do země se vrátila až po roce 1989. V Dolním Němčí se boty vyrábějí od roku 1970, firmě Baťa závod patří od roku 1992.

• Rozpočet 2027 je ve Sněmovně: schodek 386 miliard, víc dostanou vnitro a školství.

  • knihovny
  • státní rozpočet
  • veřejné finance
  • vláda
  • ministerstvo financí

  Vláda ve středu, v poslední den lhůty dané zákonem, předložila Sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2027. Proti srpnovému návrhu ministerstva financí přidala nejvíc ministerstvu vnitra (5,6 miliardy korun), práce a sociálních věcí (5 miliard), školství (4,2 miliardy) a průmyslu a obchodu (3,5 miliardy). O 19,8 miliardy naopak ubrala z všeobecné pokladní správy. Vládní rezerva v ní klesla o 3 miliardy na 8 miliard. Schodek má být 386 miliard korun. Rozpočtový výbor návrh probere 12. října, první čtení je 21. října a schvalovat se má začátkem prosince.

  SouvislostiSchodek 386 miliard korun by byl druhý nejvyšší od vzniku Česka. Letos je schválených 310 miliard. V poměru k HDP vzroste schodek z 2,5 na 3,5 procenta a dluh státu z 45,8 na 47,3 procenta HDP. Náklady na dluh stoupnou ze 110 na 130 miliard korun. Všeobecná pokladní správa je část rozpočtu pod ministerstvem financí. Platí se z ní výdaje, které nepatří žádnému ministerstvu. Proti letošku dostane nejvíc navíc ministerstvo průmyslu a obchodu (o 31 procent) a obrany (o 23 procent). Ministerstvu pro místní rozvoj ubude třetina peněz.

• Prezident Pavel nebude volit: o komunálních volbách bude na soukromé dovolené v zahraničí.

  • komunální politika
  • komunální volby
  • obce
  • volby
  • Petr Pavel
  • Tomáš Garrigue Masaryk

  Prezident Petr Pavel odjel v pátek 2. října na dvoutýdenní soukromou cestu mimo EU, podle Deníku N na dovolenou na motorkách, a automobilový jezdec Martin Prokop zveřejnil jeho fotografii z rallye v Maroku. Pavel proto 9. a 10. října nebude volit do zastupitelstva své obce Černouček na Litoměřicku, do Senátu se tam letos nevolí. Hrad uvedl, že prezidenta chyba v plánování mrzí. Do práce se vrátí v pondělí 19. října přijetím velvyslanců. Politolog Jan Kubáček označil neúčast za nešťastnou, ne však fatální, některé váhavé voliče podle něj může od voleb odradit.

  SouvislostiÚřadující prezident vynechal volby zatím jen jednou. Miloš Zeman v roce 2020 nešel z politických důvodů do druhého kola senátních voleb ve svém obvodu. Pavel je tak první, kdo hlasování zmešká kvůli soukromé cestě. Prezidenti od Masaryka k volbám chodili a vyzývali k nim. Termín komunálních voleb prezident jen vyhlašuje. Podle novely ústavy a volebního zákona se tyto volby musí konat v pátek a v sobotu prvního úplného říjnového týdne. Pavel letos soukromě cestoval i v lednu, na motorce po Španělsku, a v únoru na lyže do Alp.

• Paramount může převzít Warner Bros.: soud schválil dohodu se státy USA, obchod za 110 miliard dolarů.

  • film
  • soudy
  • streamovací služby
  • CBS
  • CNN
  • Paramount Skydance

  Federální soud v San Francisku ve středu schválil dohodu, kterou Paramount Skydance urovnal žalobu Kalifornie a dalších 11 amerických států. Ty převzetí Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů, zhruba 2,4 bilionu korun, blokovaly několik měsíců. Spojená firma musí pět let uvádět do amerických kin nejméně 30 filmů ročně a přesunout větší část filmové výroby do USA. Vznikne také pětičlenná rada, která má hlídat redakční nezávislost zpravodajských televizí CNN a CBS. Firmy chtějí obchod dokončit v úterý 6. října.

  SouvislostiFirmy se na spojení dohodly v únoru. Americké ministerstvo spravedlnosti ho schválilo v červnu, Evropská komise v červenci a britské úřady v srpnu. Státy v červencové žalobě tvrdily, že fúze omezí soutěž v distribuci filmů a v kabelové televizi, poškodí kina, zvýší ceny a oslabí zaměstnance při jednání o mzdách. Vznikne jedna z největších mediálních skupin. Bude v ní studio Warner Bros. s Harrym Potterem a postavami DC Comics, dále HBO, CNN, CBS a služby Paramount+ a HBO Max. CNN dlouhodobě kritizuje prezident Donald Trump.

• Smartwings má turecké vedení: nový majitel Pegasus jmenoval šéfem Emre Pekesena místo Romana Vika.

  • letectví
  • obchod
  • ochrana hospodářské soutěže
  • státní podniky
  • Emre Pekesen
  • Jiří Šimáně

  Turecká letecká společnost Pegasus Airlines ve čtvrtek 1. října dokončila převzetí Českých aerolinií a skupiny Smartwings za 154 milionů eur, tedy asi 3,8 miliardy korun. O dva dny později vyměnila vedení Smartwings. Generálním ředitelem je místo spolumajitele Romana Vika Emre Pekesen. Finanční ředitelkou se místo Jiřího Jurána stala Nur Karabacaková. Oba dosud pracovali v Pegasu. Smartwings podle mluvčí Vladimíry Dufkové zůstane pod svou značkou a cestující nemají zaznamenat změny v provozu ani ve službách. Český antimonopolní úřad převzetí povolil s podmínkou, že Pegasus přenechá část letních slotů na lince Praha–Antalya jinému dopravci.

  SouvislostiSmartwings, dříve Travel Service, působí 28 let a je největší českou leteckou společností. Létá do 80 destinací ve 20 zemích. Patří stoprocentně Českým aeroliniím, které pod vlastním kódem OK přestaly létat v roce 2024 a dnes skupinu Smartwings jen řídí. Majitelé Jiří Šimáně a Roman Vik ovládli ČSA postupně od roku 2018 a v roce 2024 vykoupili čínský podíl. Pegasus sídlí v Istanbulu, je nízkonákladový a patří rodině Sabanciů, jedné z nejmocnějších podnikatelských rodin v Turecku. Spojená skupina má přes 175 letadel a objednávky na dalších 140.

• Rekordní pokuta pro kartel výrobců kabelů: čtyři firmy mají zaplatit 1,94 miliardy korun, mohou se odvolat.

  • insolvence
  • ochrana hospodářské soutěže
  • sankce
  • Petr Mlsna
  • NKT
  • Prysmian

  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve čtvrtek potrestal čtyři výrobce a prodejce kabelů. Podle úřadu se firmy od roku 2010 do února 2022 domlouvaly, jak počítat tu část ceny telekomunikačních a energetických kabelů, která závisí na ceně mědi a hliníku. Prysmian z Velkého Meziříčí má zaplatit 955 milionů korun a NKT z Kladna 910 milionů. Jsou to nejvyšší pokuty pro jednotlivé firmy v historii úřadu. Firmy v kartelu mají dohromady 45 až 65 procent českého trhu. Rozhodnutí zatím neplatí, firmy se mohou odvolat k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.

  SouvislostiCena kabelů závisí hlavně na ceně mědi a hliníku, která se na světových trzích často mění. Tuto část ceny, takzvaný dopočet kovů, si firmy podle úřadu počítaly společným vzorcem a navzájem si kontrolovaly výpočty. Hodnoty zveřejňovalo jejich profesní sdružení. Na kartel úřad upozornila firma Prakab. Využila program shovívavosti, ve kterém člen kartelu, který ho oznámí, pokutu nedostane. Firma Precon pokutu nedostala, protože je v insolvenci a nemá majetek. Za stejné jednání potrestal letos v březnu slovenský úřad deset českých a slovenských firem pokutou 2,4 miliardy korun.

• Policisté a hasiči dostanou přidáno: 2600 až 2900 Kč měsíčně každý rok do 2029, odbory nesouhlasí.

  • státní rozpočet
  • trh práce
  • vláda
  • vnitro
  • Lubomír Metnar
  • ANO

  Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý představil plán růstu platů na roky 2027 až 2029. Platí pro policisty, hasiče, celníky a příslušníky Vězeňské služby. Každý rok jim vzroste tarif o 1300 korun a o stejnou částku stabilizační příplatek. Asi 300 korun připadne na pohotovosti a přesčasy. Odbory chtějí zvýšit tarify o deset procent a chystají se jednat s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou. Metnar řekl, že se plán velmi pravděpodobně nezmění. Nástupní plat má od začátku roku 2029 dosáhnout 50 000 korun a průměrný plat přesáhnout 65 000 korun.

  SouvislostiSpor je o to, kam peníze půjdou. Tarif je nárokový a počítá se z něj nemocenská i výsluhový příspěvek. Stabilizační příplatek může podle odborů ředitel odebrat, když na něj nebudou peníze. Měl původně odměňovat praxi a mířit do krajů, kde policisté chybějí. Nově by se z něj stal příplatek pro všechny. Odbory také upozorňují, že armáda platí lépe, a lidé se proto mohou rozhodovat podle peněz. Ministerstvo vnitra má mít příští rok k dispozici 124,1 miliardy korun, o více než devět miliard víc než letos. U policie má přibýt asi 1500 míst.

• USA odpověděly Íránu: obsah odpovědi na íránský návrh konce války zatím není znám.

  • diplomacie
  • média
  • mezinárodní vztahy
  • sankce
  • válka
  • Abbás Arakčí

  Ve středu 30. září předložil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prezidentu Masúdu Pezeškjánovi oficiální odpověď Spojených států. Co v ní stojí, zatím není známo. Írán svůj návrh poslal Američanům v pondělí přes Katar. Za uvolnění Hormuzského průlivu a jednání o svém jaderném programu chce konec bojů, zrušení americké blokády svých přístavů, uvolnění majetku zmrazeného kvůli sankcím v řádu miliard dolarů a zrušení sankcí na svou ropu. Podle webu Axios Trump s posledními dvěma body souhlasí. Prezident to ale označil za nepravdu a dává najevo, že zvažuje nové rozsáhlé údery na Írán.

  SouvislostiVálka začala 28. února americkými a izraelskými údery na Írán. Od té doby se střídala období vzájemných útoků s obdobími klidu. Diplomatická jednání se přerušila a obnovila se až minulý týden na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku. Jde o nepřímé rozhovory, kde zprávy předávají prostředníci, hlavně Katar. Jejich výsledek je podle agentury AFP velmi nejistý. Hormuzským průlivem mezi Íránem a Arabským poloostrovem vede jedna z hlavních námořních tras pro ropu a zkapalněný plyn. Omezení provozu v něm proto ovlivňuje ceny energií ve světě.

• USA vynechaly část spojenců: Británie, Francie ani Pobaltí nejsou zvány na říjnové jednání o NATO.

  • mezinárodní vztahy
  • obrana a zbrojení
  • Donald Trump
  • Bílý dům
  • NATO
  • Pentagon

  Spojené státy chtějí v říjnu v Polsku uspořádat schůzku o budoucnosti NATO. Vést ji má náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby. Pozvánku nedostaly mimo jiné Velká Británie, Francie a pobaltské státy, přestože dávají na obranu hodně peněz a v alianci hrají důležitou roli. Napsal to americký server Politico podle šesti diplomatů. Vynechané země nevědí, podle čeho Američané účastníky vybírali. Bílý dům ani Pentagon se k tomu nevyjádřily. Diplomaté se obávají, že takový výběr alianci ještě víc rozdělí.

  SouvislostiVláda Donalda Trumpa od jara hledá způsoby, jak trestat spojence, kteří nevyhověli jeho přáním. V dubnu podle Politica sestavila seznam „hodných a zlobivých“ zemí. Trumpovi vadí hlavně to, že členové NATO odmítli podpořit válku proti Íránu a že některé nedávají na obranu pět procent HDP. Jižní Koreji kvůli Íránu omezil společná vojenská cvičení. Colby už uspořádal dvě setkání v užším kruhu, takzvané Bergenské skupiny. Byly na nich Norsko, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo a Nizozemsko. Příště může přibýt Dánsko kvůli dohodě o větší americké přítomnosti v Grónsku.

• Voda u Odoleny Vody je znovu pitná: zákaz kvůli olovu pro 15 000 lidí skončil v pátek.

  • pitná voda
  • životní prostředí
  • Středočeské vodárny
  • Kralupy nad Vltavou
  • Mělník
  • Odolena Voda

  V pátek 2. října to oznámily Středočeské vodárny. Lidé ve 12 obcích se zhruba 15 000 obyvateli nesměli od čtvrtka 24. září vodu z kohoutku pít ani na ní vařit, protože v ní bylo příliš mnoho olova. Vodu jim vozilo 39 cisteren. Ještě ve vzorku z úterý obsahovala voda v Postřižíně téměř trojnásobek povoleného množství olova. Další rozbory už limit splnily. Kdo doma vodu delší dobu nepoužíval, má ji před pitím a vařením nechat 5 až 10 minut odtékat. Vodárny dál denně kontrolují vodu, i o víkendech, a proplachují potrubí.

  SouvislostiOdkud se olovo vzalo, zatím není jasné. Vodárny ho našly v 16 z 36 vrtů v Řepínském dole a 14 z nich odstavily. Jednou z možností je průsak z bývalé skládky Kasova Rokle, kam se od 60. do 90. let vozil odpad. Potvrzené to není. Policie v pátek vyšetřování rozšířila. Kromě poškození životního prostředí z nedbalosti prověřuje i obecné ohrožení z nedbalosti. Podle Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu olovo nejvíc škodí malým dětem a plodu, ale jen při dlouhodobém pití. Po několika týdnech následky nečeká, a rozbory krve proto nemají smysl.

• Násilné protesty studentů ve Francii: policie zadržela tisíce lidí, zavřeno bylo asi 400 škol.

  • média
  • požáry
  • protesty
  • školství
  • studentské protesty
  • hasiči

  Francouzští středoškoláci od konce září protestují kvůli nedostatku učitelů, přeplněným třídám a zchátralým budovám. Ve čtvrtek a v pátek se protesty v mnoha městech změnily v násilí. Hořely školy i hasičský vůz a útočníci napadali ředitele, učitele a policisty. Jen za tyto dva dny policie zadržela téměř 3 700 lidí, většinou nezletilých. V pátek protesty zasáhly 735 z asi 3 700 lyceí a zhruba 400 škol bylo zavřeno. Škody jdou do desítek milionů eur. Studentské odbory po schůzce s ministrem školství svolaly na úterý celostátní protest se stávkou, přidají se i vysokoškoláci.

  SouvislostiProtesty přišly ve chvíli, kdy vláda chystá rozpočet na rok 2027 s velkými škrty. Chce ušetřit v přepočtu přes bilion korun a zmrazit platy státních zaměstnanců včetně učitelů. Rozpočet na školství má vzrůst o 1,7 procenta, tedy méně, než je inflace. Letos navíc vláda zrušila 3 256 učitelských míst. Výdaje na středoškoláka se za poslední dekádu téměř nezměnily. V roce 2024 činily 11 660 eur, v roce 2010 to bylo 11 910 eur. Nejhorší podmínky hlásí školy v chudých předměstích Paříže. Podobně velké protesty za více peněz pro školy byly ve Francii naposledy v 90. letech.

• Bojová mise USA v Iráku skončila: bezpečnost přebírá irácká armáda a kurdští pešmergové.

  • terorismus
  • Trumpova administrativa
  • válka
  • Donald Trump
  • Islámský stát
  • Pentagon

  Pentagon ve středu oznámil, že mise USA a jejich koaličních partnerů v Iráku skončila. Mise dvanáct let bojovala proti Islámskému státu a její ukončení vychází z dohody Iráku a USA ze září 2024. Odcházejí bojové jednotky. Politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity ale čeká, že američtí instruktoři pro výcvik i výměna zpravodajských informací zůstanou. Bezpečnost přebírá irácká armáda a kurdské jednotky pešmergů. Proíránské milice podle agentury AFP oznámily, že je žádná dohoda o odevzdání zbraní nezavazuje. Odzbrojení milic přitom po Bagdádu chce Washington.

  SouvislostiUSA vtrhly do Iráku v roce 2003 a svrhly Saddáma Husajna. Koncem roku 2011 se stáhly. O tři roky později se vrátily, když Islámský stát ovládl velká území v Iráku a Sýrii. V Iráku mělo v různých dobách vojáky 40 zemí včetně Česka. Odchod teď spadá do války Izraele a USA s Íránem. Proíránské milice letos útočily na americké základny a úřady. Podle Krause připadla na Irák zhruba polovina amerických obětí této války.

• Schodek státního rozpočtu dál roste: na konci září 194,5 miliardy korun, čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka.

  • státní rozpočet
  • veřejné finance
  • ministerstvo financí

  Schodek znamená, že stát utratil víc, než vybral. Na konci srpna byl 186,1 miliardy korun. Za první tři čtvrtletí jde o čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku Česka, zhruba o 41 miliard vyšší než loni ve stejné době. Příjmy státu vzrostly o 2,7 procenta na 1,6 bilionu korun, výdaje rostly rychleji, o 4,8 procenta na 1,794 bilionu. Stát tak už vyčerpal 62,8 procenta schodku, který si naplánoval na celý rok, tedy 310 miliard korun. Na příští rok je naplánovaný schodek 386 miliard korun. Byl by to druhý nejvyšší od vzniku Česka.

  SouvislostiDaně vynesly státu stejně jako loni. Obce a kraje totiž letos dostávají z daně z příjmu a z DPH o 2,55 procentního bodu větší podíl. Stát tím do konce září přišel o 25,2 miliardy korun. Na důchody vyplatil 554,3 miliardy korun. Podpora v nezaměstnanosti stoupla o 49 procent na 20,5 miliardy, protože od ledna platí nová pravidla. Za úroky ze státního dluhu stát zaplatil 74 miliard, o 6,3 miliardy víc než loni. Investice dosáhly podle ministerstva financí rekordních 172,2 miliardy korun. Šlo hlavně o dotace státním fondům, Státní fond dopravní infrastruktury dostal 67,8 miliardy. Víc na investice utrácela také ministerstva obrany a vnitra.

• Policie používá software s ruskými vazbami: úřady na něj mají smlouvy za 14,5 milionu korun.

  • kybernetická bezpečnost
  • tajné služby
  • Oxygen Forensics
  • policie
  • Vojenská policie
  • Rusko

  Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo firmu Oxygen Forensics z Virginie, že úřadům zatajila, že její software vlastní a vyvíjejí lidé v Rusku. Program slouží k prohledávání a rozboru dat z telefonů a počítačů. Podle iROZHLAS.cz ho mají ministerstvo vnitra, Policejní prezidium, celníci, ministerstvo obrany a šest krajských policejních ředitelství, a to ve 25 smlouvách za více než 14,5 milionu korun. Deník N zjistil, že ho používá i Vojenská policie. Policie oznámila, že přijala předběžná opatření, ale neřekla jaká. O dalším postupu rozhodne, až dostane oficiální informace z USA.

  SouvislostiSpojené státy mají na Rusko sankce od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022. Proto je problém, že firma svůj ruský původ tajila. Podle webu Politico za ní stojí pět Rusů. Ti ovládají i sesterskou firmu MKO Systems, která stejnou technologii prodává ruské tajné službě FSB. Americké úřady ale netvrdí, že by program byl škodlivý nebo odesílal data. Do evropských policií se firma dostala přes projekty Evropské komise. Kromě Česka její program koupili policisté třeba v Německu, Španělsku, Itálii a Polsku. Český dodavatel radí používat ho jen na počítači odpojeném od sítě.

• USA berou vojenskou pomoc Slovensku: 52 milionů dolarů půjde místo do Evropy do Latinské Ameriky.

  • obrana a zbrojení
  • válka na Ukrajině
  • zahraniční politika
  • Donald Trump
  • Elon Musk
  • ministerstvo zahraničí

  Americké ministerstvo zahraničí přesune 52 milionů dolarů, asi 1,12 miliardy Kč, které Kongres schválil pro Slovensko, Severní Makedonii, Tunisko a Irák. Peníze místo toho dostanou vlády Panamy, Peru, Ekvádoru a Kolumbie. Mají je použít na boj s pašeráky drog a na ochranu Panamského průplavu. Demokratičtí zákonodárci se přesun v září pokusili zastavit. Ministerstvo jim ale ve středu oznámilo, že na něm trvá. Informaci přinesl deník The Washington Post s odvoláním na tři nejmenované úředníky.

  SouvislostiKongres peníze schválil v roce 2022 v doplňkovém zákoně o pomoci Ukrajině. Byly určené pro země zasažené ruskou invazí. Tehdejší prezident Joe Biden tak chtěl přimět spojence, aby přestali kupovat ruské zbraně a pořizovali americké. Šlo hlavně o země, které Ukrajině předaly své staré zbraně. Podle deníku The Washington Post přesun zapadá do Trumpovy snahy snížit výdaje a omezit počet amerických vojáků v Evropě. Shoduje se také s revizí na ministerstvu obrany. O tom, jak se utrácejí peníze z rozpočtu, má podle americké ústavy rozhodovat Kongres.

• Operátoři zablokovali sporné SMS služby: od 1. října za ně nejde platit, ani za běžící předplatné.

  • kriminalita
  • technologie
  • Janek Rubeš
  • Asociace provozovatelů mobilních sítí
  • Český telekomunikační úřad

  Mobilní operátoři zastavili osm služeb, které se platily prémiovými SMS. Oznámila to Asociace provozovatelů mobilních sítí. Prémiová SMS je platba, kterou operátor připíše do vyúčtování za telefon. Mezi zablokovanými jsou například Runsio, Dadastream Playtheque nebo Workinfit. Od 1. října za ně nejde platit, ani za předplatné, které už běželo. Lidé si podobné služby často zapnuli, aniž o tom věděli, třeba kliknutím na zavření reklamy. Během října operátoři zpřísní pravidla. Prémiovou SMS půjde službu platit jen tehdy, když firma prokáže, že zákazník věděl, co objednává, kolik to stojí a že bude platit opakovaně.

  SouvislostiPřípad zveřejnil ve videu investigativní youtuber Janek Rubeš. Jeho matce se každý týden strhávalo 99 korun za službu Soundees Music, která nic nenabízela. Rubeš našel více podobných služeb a dohledal několik tisíc lidí, kteří za ně platili, mezi nimi i poslance. Operátor platbu jen technicky zpracuje. Službu provozuje jiná firma přes takzvaného agregátora, tedy prostředníka pro mobilní platby. Český telekomunikační úřad radí pravidelně kontrolovat vyúčtování a nastavení služeb v internetové samoobsluze operátora. Platby cizím firmám si lze u operátora také zablokovat.

• Letošek je třetí nejsušší od roku 1961: chybí asi 150 litrů vody na metr čtvereční.

  • počasí
  • životní prostředí
  • Český hydrometeorologický ústav
  • Liberecko
  • Šumava

  Podle předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) spadlo letos od 1. ledna do 30. září 395 milimetrů srážek. To je 73 procent normálu z let 1991 až 2020. Méně srážek bylo za stejné období od roku 1961 jen v letech 2003 a 2015. V průměru tak chybí asi 150 litrů vody na každý metr čtvereční. Nedostatek srážek je na celém území. Nejhorší je na jižní Moravě, kde spadlo v průměru necelých 300 milimetrů.

  SouvislostiLetošek navazuje na suchý loňský rok a je ještě sušší. Loni za stejné období spadlo 456 milimetrů, tedy 84 procent normálu. Jeden milimetr srážek odpovídá jednomu litru vody na metr čtvereční. Vody chybí i v horách, kde obvykle prší nejvíc. Na Šumavě spadlo jen 60 až 70 procent obvyklého množství a stanice Churáňov naměřila nejméně srážek od začátku měření v roce 1953. Nejvíc srážek měl Liberecký kraj, 532 milimetrů. Krkonošské stanice Dvoračky a Labská bouda naměřily přes tisíc milimetrů, i ony ale zůstávají pod normálem.

• Průzkum pro tunel na D3: u Václavic začala ražba štoly za 248 milionů, stavba dálnice od 2028.

  • doprava
  • Ivan Bednárik
  • Radek Mátl
  • dálnice D3
  • Ředitelství silnic a dálnic
  • Benešovsko

  Stavbaři ve čtvrtek začali u Václavic na Benešovsku razit štolu Žofie, pojmenovanou po Žofii Chotkové z Konopiště. Bude dlouhá 838 metrů a povede až 42 metrů pod zemí. Práce vyjdou na 248 milionů korun bez DPH a potrvají do října 2027. Štola má ukázat, jak rozpraskaná a nestabilní je tu hornina, aby budoucí stavitel tunelu věděl, do čeho jde. Je to třetí průzkumná štola na středočeské D3. Dálnici z Prahy na jih chce Ředitelství silnic a dálnic začít stavět v roce 2028, jezdit by se po ní mělo od roku 2032.

  SouvislostiStředočeská část D3 má vést od Pražského okruhu u Jesenice kolem Jílového a Voračic, měřit 58,5 kilometru a stát přes 71 miliard korun. Bude na ní sedm tunelů, 51 mostů a šestikilometrová spojka k Benešovu. Další dvě průzkumné štoly už vznikají u Jílového. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má zatím vykoupenou asi polovinu pozemků, do konce roku chce mít podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zhruba 75 procent. Stát letos dává do přípravy dálnic asi 10 miliard korun, dvakrát víc než loni. Až šest miliard z toho jde na D3.

• Vláda ustála nedůvěru: pro její pád hlasovalo jen 83 poslanců, potřeba bylo 101.

  • senátní volby
  • státní rozpočet
  • střet zájmů
  • vyslovení nedůvěry vládě
  • Andrej Babiš
  • ANO

  Ve čtvrtek pro pád vlády ANO, SPD a Motoristů hlasovalo 83 opozičních poslanců, proti bylo 94 koaličních. K vyslovení nedůvěry je třeba nejméně 101 hlasů ze 200. Opozice jich má 92, koalice 108. Debata trvala tři dny, čistého času zhruba 27,5 hodiny. Opozice vládě vyčítala hlavně schodek rozpočtu na příští rok ve výši 386 miliard korun, Babišův střet zájmů kvůli Agrofertu, útoky na nezávislé instituce a podceňování bezpečnosti. Ministři naopak vypočítávali své úspěchy. Schůzi označili za předvolební představení, protože se konala několik dní před obecními a senátními volbami.

  SouvislostiŠlo o druhý pokus v tomto volebním období. Poprvé vláda odolala v únoru, kdy spor vyvolalo odmítnutí prezidenta Pavla jmenovat Filipa Turka ministrem. Od vzniku samostatného Česka uspěl jen jeden z 22 pokusů: v roce 2009 padla vláda Mirka Topolánka. Hlavním tématem byl rozpočet. Schodek má vzrůst z letošních 310 na 386 miliard korun. Podle Věry Kovářové (STAN) to odpovídá asi 3,5 procenta HDP, ačkoli vláda slibovala méně než tři. Ministr Karel Havlíček tvrdí, že se koalice dohodla schodek během příštího roku snížit o 20 miliard.

• Úřady mají škrtat desetinu míst: ministerstva musí do ledna zrušit 10 procent pracovních míst.

  • propouštění
  • státní rozpočet
  • veřejné finance
  • vláda
  • Andrej Babiš
  • Tünde Bartha

  Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha předložila na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) ministrům návrh, aby k 1. lednu snížili počet pracovních míst na ministerstvech a jim podřízených úřadech o deset procent. Návrh nebyl na programu a ministři o něm předem nevěděli, proto vláda jeho projednávání přerušila. Babiš ale od plánu neustoupil. V úterý podle Hospodářských novin přišel na všechna ministerstva dokument, který propouštění potvrzuje. Úřady v něm musí uvést přesný počet zaměstnanců dnes a stav k začátku nového roku. Zatím není jasné, kterých úřadů a institucí se škrty přesně týkají.

  SouvislostiÚspory ve státní správě má vláda v programovém prohlášení. Babiš chce srovnat dnešní počty úředníků se stavem při nástupu vlády a se systemizací. To je závazný seznam pracovních míst, který každý úřad ve státní správě má. Bartha už letos prosadila, že agenda lidských práv a protidrogové politiky přešla z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Ministři namítají, že velká část zaměstnanců pracuje na evropských projektech a propustit je nelze. Před škrty by podle nich byla potřeba analýza, protože agendy zůstávají a někdo je dělat musí.

• Sociální služby na severu Moravy bez peněz: letos mají od státu o 58 milionů méně, hrozí propouštění.

  • sociální služby
  • veřejné finance
  • Moravskoslezský kraj

  Poskytovatelé sociálních služeb v kraji letos dostali od státu o 58 milionů korun méně než loni, přestože služeb přibylo a rostou náklady. Slezské diakonii chybí 39 milionů, Armádě spásy 29,5 milionu a charitám 20,5 milionu korun. Některé organizace nemají na listopadové a prosincové výplaty. Noclehárně pro muže v Havířově chybí peníze na celé tři měsíce do konce roku. Karvinská Galaxie může zavřít denní stacionář pro 23 lidí s postižením. Krajští zastupitelé v září neschválili 100 milionů z rezervy. Organizace teď znovu žádají kraj i ministerstvo práce.

  SouvislostiStát si sociální služby objednává přes kraje a peníze na ně posílá z rozpočtu ministerstva práce. Letos ministerstvo uvolnilo 3,2 miliardy korun, o 171 milionů méně než loni, a pak přidalo 60 a 53 milionů. Moravskoslezský kraj je lidnatý a stárne. V posledních letech v něm vznikla hustá síť služeb, části z nich ale skončily evropské dotace. Stát letos zvýšil platy svým zaměstnancům, a neziskovým organizacím proto odcházejí lidé. Obce před komunálními volbami pomoci nedokážou. Podobně zlá situace byla v kraji naposledy v roce 2012 po škrtech kvůli finanční krizi.

Šum týdne